1. semestr: New Beginning

První semestr

To, že ze mě je po tolika letech konečně vysoškolák, je něco, na co jsem si ani po půl roce na fakultě úplně nezvykl. Je fakt, že vysoká je úplně nový začátek. Nové prostředí, noví lidé a v mém případě dokonce i tak trochu nový obor. Což je fajn, ale taky to znamená po tak-dlouhých-jak-už-nikdy-nebudou prázdninách se zase začít něco učit a hlavně vstávat, i když už naštěstí ne tak často. To je první výhoda oproti gymplu: zpětně docela nechápu, jak jsem zvládal každý den chodit na osmou, teď mi přijde, že i párkrát týdně je moc :)

Hlavní změna je ale celkově v přístupu k učení a v rychlosti, kterou se probírá. Jestliže jsem si snad na střední někdy stěžoval, že se něco bere moc pomalu, tady to fakt nehrozí - to, co jsme dělali na gymplu měsíc, se tady probere v rámci jedné přednášky, pak je pár vzorových příkladů na cvičení a zbytek si musí člověk projít doma. 

Rozhodně ale nechci nikoho děsit, skvělá je na tom ta svoboda.

Pár dalších postřehů z prvního semestru:

• Den před registrací předmětů se vyplatí udělat si čas a naplánovat si hodiny tak, aby co nejlépe vycházely, ať už potřebujete skloubit rozvrh s prací nebo jako já jen chcete mít pauzu na oběd. Na další den je pak dobré si sehnat opravdu rychlý internet i počítač (a ideálně taky amulet pro štěstí), protože když člověku nějaký předmět nevyjde, než během minuty najde jiný, už jsou všechny pryč. Mně se naštěstí povedly všechny předměty, i když v jedné skupině už jsem byl s časem načtení dvě sekundy po zahájení předposlední :)
• Při registraci předmětů je dobré zohlednit taky mezipředmětovou anketu. Nemusí být úplně vypovídající, na druhou stranu cvičící s červenými řádky asi nebudou úplně nejlepší volba. A nejde jen o to, jaký pocit bude ze cvičení mít: jsou skvělí cvičící, co vám dávají bonusové body nebo bonbóny navíc, oproti tomu je i pár extrémů, které když vyfasujete, můžete se bát, jestli vám dají vůbec zápočet.
• Pokud se tomu můžete vyhnout, nedávejte si víc přednášek za sebou, je to na pozornost fakt náročné a únavné. Víc cvičení za sebou je v pohodě.
• Nejlíp se sedí v přednáškovce D3, protože má zásuvky a měkká opěradla. A rozhodně se tam nejlíp kouká na filmy.
• Jakmile na přednášce vytáhnu mobil nebo notebook, celá přednáška se stane docela zbytečnou, protože úplně přestanu vnímat (takže chodit na ty přednášky, co mě nebaví a nedávám tam pozor, nemá moc smysl).
• Pokud nejdu na přednášku, tak se většinou stejně nedonutím si pustit záznam, leda až ve zkouškovém, když slajdy nestojí za nic. Jsou ale i výjimky.
• Když na střední učitel řekne, že si zbytek něčeho můžete projít nebo něco spočítat doma, je to synonymem pro "tohle nikdo dělat nebude". Tady se to fakt čeká, bez toho je některými předměty skoro nemožné projít, protože to, co se udělá na cvičení, běžným smrtelníkům stačit nebude.
• Za celý první semestr jsem na FI nepotřeboval jedinou papírovou učebnici. Všechno je k dispozici online.
• Studovna na áčku je super (a to nejenom kvůli tomu, že si tam můžu malovat fixami po tabuli a tlačítky si hrát s ovládáním žaluzií a světel).
• Pokud je někdo perfekcionista jako já, nemusí být zezačátku úplně lehké si zvyknout, že prostě nejde rozumět všemu z toho, co se na přednášce probírá (nebo i většině :))
• Pokud víte, že se budete hlásit na FI, je dobré si projít stránku se stipendii, protože fakulta nabízí nějakých šest tisíc do začátku všem, kdo odmaturovali ze státní matiky (nebo matiky +) za jedna, případně splnili nějakou olympiádu nebo tak. Pokud to zjistíte pozdě jako já a budete s tím chtít něco dělat (protože kdo by nechtěl peníze), může se stát, že skončíte střední se třemi maturitami z matiky, které akorát zaberou dost času.
• Asi polovina lidí na fakultě jsou Slováci (plus tu máme mezi učiteli Slováka i Čecháka) - moje slovenština se zlepšila za první semestr tak o 50%.

Pokud čtete tenhle článek a pořád o studiu na FI uvažujete, určitě zvažte investovat pár minut času do přečtení předchozích dvou článků o výběru školy a o fakultě.

IB000 Matematické základy informatiky

"Nyní jsou už vyhodnoceny výsledky druhé počítačové zkoušky. Ta bohužel neproběhla úplně podle mých očekávání, neboť nově připravený příklad, který byl zamýšlen v úrovni "zabiják", se ukázal jen normálně (tj. zvládnutelně) těžký. Už s tím ale nic dodatečně nemůžu nadělat, tak jste prostě měli štěstí. Pro příště si na to dám větší pozor." (přednášející)

rozsah: přednáška a povinná cvičení (2+2), 5 kreditů
přednášející: prof. RNDr. Petr Hliněný, Ph.D.
cvičící: doc. Mgr. Jan Obdržálek, Ph.D. 
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 69%
podmínky: domácí odpovědníky (3x8 bodů), vnitrosemestrálka (16 bodů), důkazový domácí úkol (16 bodů), minipísemky na cvičeních (6x2 body), počítačová zkouška (36 bodů), volitelná písemná zkouška (30 bodů)
nutno získat aspoň 10 prioritních bodů (bez domácích odpovědníků) pro připuštění k počítačové zkoušce a následně celkem aspoň 51 bodů (ze semestru se počítá ale jen 4 z 6 nejlepších výsledků), plus volitelná důkazová zkouška na zlepšení známky, pokud člověk prošel

Přednášky:  MZI slouží jako takový úvod do vysokoškolské matematiky: na začátku se probírají výroky, pak se přejde přes relace až ke grafům a algoritmům (na jednotlivé přednášky pak v podstatě navazují celé další předměty v dalších letech). Profesor Hliněný je díky svému vystupování v podstatě legenda mezi prváky, nevím, jestli je takový i ve skutečnosti nebo je to jenom jeho image, každopádně nevynechá jedinou příležitost, aby studentům s patřičnou dávkou ironie a sarkasmu dokázal svou převahu. Navíc trvá na tom, abychom při komunikaci s ním a kladení dotazů používali diskuzní fórum v ISu, které díky tomu patří k nejvtipnějším materiálů ke čtení. Typickým příkladem byla situace, kdy se jedna (odvážná!) studentka odvážila zeptat na to, jestli je ke zkoušce povoleným tahákem o velikosti jedné A4 myšlená jedna stránka nebo list. Diskuze pokračovala asi tak dvacet příspěvků dolů (i díky ostatním studentům, co se do ní zapojili) a zahrnovala skvělé nápady jako jednostranný papír, ale k jednoznačné odpovědi se stejně nedostala (k dohledání v ISu mezi příspěvky z podzimu 2018).

Samotné přednášky ale byly dobře udělané a docela zajímavé, občas i s praktickými ukázkami jako třeba znázorňování množin a relací pomocí mincí. Jen tím, že byly v pondělí ráno, jsem na nich občas ještě napůl spal, zvlášť po tom, co posunuli čas a ráno byla ještě tma.

Cvičení: Dobrý cvičící, snaží se všechno dostatečně vysvětlit a navíc má i smysl pro humor. Minipísemky byly docela lehké a odpovídaly tomu, co se dělalo na minulém cvičení, takže když si to člověk před cvičením projde, tak by neměl být problém. Jen by na ně mohlo být trochu víc času, takhle jsem vždycky část bodů ztratil za něco, co jsem si nestihl dostatečně promyslet. 

Cvičící vyvolává postupně odzadu, což může být pro někoho trochu nepříjemné, pokud na člověka vyjde zrovna něco, co neví, tak si může připadat trochu hloupě, zvlášť když se mu cvičící snaží pomoct a ono to člověka pořád nenapadá. Na druhou stranu to funguje docela efektivně a člověk se aspoň trochu donutí přemýšlet a sledovat, co se právě dělá.
Velmi výjimečně bylo možné získat za aktivitu navíc bonusové body.

Stejného cvičícího jsem si vybral i ve druhém semestru na IB002.

Průběh semestru: Předmět je v podstatě postavený na odpovědnících, které jsou k dispozici po každé přednášce a generují náhodné příklady k dané problematice, takže se dají skládat v podstatě neomezeně krát. Určitě se vyplatí si je průběžně procházet, protože stejné nebo podobné příklady se vyskytují i ve třech domácích bodovaných odpovědnících (jejich systém bodování jsem ani za celý semestr pořádně nepobral, protože na ně sice je víc pokusů, ale počítá se ten horší z nich), ve vnitrosemestrálce (která byla ještě "obohacená" o důkaz indukcí) a i na zkoušce. Poměrně výrazně se ale penalizují špatné odpovědi, takže se vyplatí rozmyslet si, což má sloužit jako ochrana proti tipování, ale v praxi pak kvůli tomu jakákoliv numerická chyba nebo přehlédnutí bolí o to víc. Co je trochu problém, přišlo mi, že cvičení na odpovědníky úplně nepřipravují a člověk si na ty odpovědníkové příklady musí přijít sám. Koncem semestru jsem tak měl skoro pocit, že sepsat knihu "Jak řešit odpovědníky MZI", byl by to bestseller, protože by to ušetřilo spoustu práce v semestru. Tak možná někdy v budoucnu :)

V první půlce semestru pak ještě každý student dostane vygenerovaný důkazový úkol, který musí elektronicky odevzdat. (Dříve to šlo i papírově, ale byly nějaké problémy s učem a kódem, který nešel přečíst, tak to zakázali. I tak byly ale podmínky na odevzdání dost přísné co se týče formátu apod. a profesor Hliněný dokonce hrozil, že pokud někdo odevzdá úkol na nascenovaném papíře, který bude moc šedý/málo bílý a scaner ho nerozezná, tak dostane z úkolu automaticky nulu. Jestli to ale nakonec udělal, nevím.) Typ důkazu se každý rok mění, v minulých letech to bylo něco s rozmisťováním kuliček nebo sekáním hlav hydry, což vypadalo docela zajímavě. Letos jsme však místo toho dostali výrokovou formuli o délce až několika řádků a najít a dokázat, pro které proměnné vždy platí a podobně. Po počátečním zděšení mě to ale nakonec docela začalo bavit a za své barevně zvýrazněné řešení jsem dostal plný počet bodů.

U samotné zkoušky hodně záleží na tom, jestli se na vybraném termínu zrovna vyskytnou příklady, co člověku jdou. Já jsem měl poměrně štěstí (viz citace na úvod) a na zkoušce se mi objevilo pár grafových příkladů, indukce a relace na studentech - ty má přednášející v oblibě a i mě se začaly líbit, protože zatímco někoho děsily, mně se mi podařilo najít systém, jak si je docela rychle a přehledně nakreslit (neskromně řečeno, matematicky to asi úplně ideální nebylo, ale na příklady to fungovalo). I díky tomu jsem se nakonec jako jeden z mála těsně vešel do hranice na A ještě před volitelnou důkazovou zkouškou a tudíž jsem na ni nemusel.

Změny od podzimu 2019: zavedení odpovědníků na cvičeních testujících aspoň základní znalosti z přednášky, protože se stávalo, že na cvičení lidi vůbec netušili, co se bralo, a ztrácel se čas - místo minipísemek, podobně jako v IB002. Dále se zvyšuje počet požadovaných bodů z odpovědníků a naopak snižuje bodový zisk ze semestru - nově se započítají pouze tři místo čtyř nejlepších bodových zisků. Ve výsledku tak je předmět o něco málo obtížnější.

IB111 Základy programování (Python)

"Kdo nedá IB111, na FI (brzy) končí" (přednášející)

rozsah: přednáška a povinná cvičení (2+2), 6 kreditů
přednášející: doc. Mgr. Radek Pelánek, Ph.D.
cvičící: Bc. František Lachmann
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 74%
podmínky: pět hodnocených domácích úkolů (každý po cca 30 bodech), dvě programovací vnitra (40 + 100 bodů), zkouška multiple choice (200 bodů), nutno odevzdat všechny úkoly a získat z nich aspoň 100 bodů, pak získat aspoň 70 bodů z vniter a 110 bodů ze zkoušky

Přednášky: Před začátkem semestru se letos poprvé konala dobrovolná přednáška hlavně pro lidi, co nikdy neprogramovali. Se svými minimálními znalostmi Pascalu ze střední jsem na ni šel a odešel trochu vyděšený, protože jsem si z nějakého důvodu myslel, že to všechno, co jsme viděli, se budeme muset naučit sami. Naštěstí se ukázalo, že to bylo spíš demo a první přednášky se těm úplným základům věnovaly. Takže opravdu není potřeba umět programovat, byť je to samozřejmě výhoda, protože v takovém případě bude přednášky spíš opakováním. 

Pan docent ale výborně přednáší včetně živých ukázek programování. Součástí slajdů jsou i kódy k různým zajímavým nebo užitečným funkcím, takže spíš než teorii člověk vidí v praxi to, co pak bude mít při programování použít. Navíc na začátku každé přednášky byl nějaký hlavolam nebo hádanka na úvod jako rozcvička a v půlce každé přednášky Kahoot (díky kterému byla účast na přednáškách poměrně hojná celý semestr). Tempo předmětu je poměrně rychlé, částečně díky rychlosti, jakou přednášející mluví (zvládl běžně kolem šedesáti až osmdesáti slajdů!) Zatímco některé ostatní přednášející jsem si pouštěl ve zkouškovém zrychleně, tady jsem spíš uvažoval o zpomalení. Kromě základů programování a Pythonu bylo na přednáškách i spousta (pro mě docela zajímavých) odboček kolem k různých šifrám nebo třeba k sázecím strategiím, podle mě rozhodně nejzajímavější přednášky semestru!

Cvičení: Tady je důležitý správný výběr cvičícího, protože je to on, kdo sestavuje všechny domácí úkoly a vnitrosemestrálky. Já jsem si vybral dobře, Franta byl fajn cvičící a obojí (úkoly i vnitra) jsme měli v porovnání s některými ostatními skupinami dost jednoduché (oceňuju už jen to, že nám nedal do vnitra žádné kreslení želvou, protože to je fakt blbost!) a umožňoval nám odevzdat úkoly nejdřív nanečisto, kde nás upozornil na případné chyby nebo jak by šlo něco udělat líp, takže jsem se tím fakt hodně naučil. Bonusové body jsme sice na cvičení nedostávali ani se nehrál Kahoot jako v některých skupinách, přesto jsem byl spokojený (a bonusové body jsme pak dostali za některé z úkolů) a dal bych si ho zase.

Průběh semestru: Domácí úkoly nebyly až tak náročné, jenže problém byl, že mě většina z nich bavila, takže jsem si na nich dával záležet (zvlášť programovat jednoduché padací piškvorky s co nejlepší AI byla po měsíci celkem výzva). Před vnitry jsem měl strach z časového presu, protože pod tlakem mi přemýšlení fakt nejde, ale nakonec tam byly příklady, které se daly bez problémů zvládnout. Velice rychle jsem z basic vývojového prostředí přešel na Pycharm, který upozorní na velké množství chyb v kódu už při psaní, ale nakonec mě málem stál dost bodů, když jsem si "chytře" během vnitra uložil kopii pro případ, že bych něco zkazil, a pak jsem dobu hledal, proč mi můj kód sakra nejede (nakonec jsem naštěstí včas zjistil, že to je tím, že jsem nepřepnul spouštěné soubory v Pycharmu).

Zkouška byla typu výběru více správných odpovědí, takové zkoušky nemám moc rád, protože obvykle hledám něco, co tam není a napadá mě, že by ta která otázka mohla být vykládána více způsoby. Dostali jsme ale počet správných odpovědí, které v testu jsou, a navíc nebyly otázky nijak zákeřné, takže s tím, co bylo na přednáškách a co jsem programoval v průběhu semestru to bylo nejjednoudušší áčko (a díky bonusovým bodům ze semestru jsem měl nakonec dokonce víc bodů, než bylo předmětové maximum).

Změny od podzimu 2019: změnil se přednášející (docent Pelánek bude nadále učit jednodušší verzi předmětu IB113 pro kombinované studium informatiky), nově má tento předmět RNDr. Nikola Beneš, Ph.D., známý z PB161 (Programování v C++).
Ze zákulisí se ke mně doneslo, že doc. Pelánek neodešel z předmětu zrovna s nadšením, ale prý byl předmět až moc Pythoncentrický a hodně záleželo na cvičícím, jak moc náročný bude, takže nebyly úplně rovné podmínky. Mně je té změny trochu líto, styl přednášejícího mi vyhovoval a s novým vedením je předmět jednak těžší, jednak částečně přišel o spojení s šiframi a podobně, které mě bavilo. Přednášky by měly být ale taktéž dobré.
Spolu s novým přednášejícím prošel předmět zásadními změnami: Přibyly nové každotýdenní domácí úkoly, tzv. malé, automaticky vyhodnocované ISem (podobně jako v IB002). Dosavadní úkoly, nyní tzv. velké, jsou automaticky vyhodnocovány pomocí systému Kontr nechvalně známého z PB071. Znamená to konec všem kreativním úkolům - škoda. Na druhou stranu to trochu usnadní práci cvičícím a snad i narovná podmínky.
Nejhorší změnou ale prošla zkouška, která se nyní dělí na programovací část (v podstatě místo druhého vnitra) a tzv. pass-fail část podobnou IB015, ovšem s více úlohami, přičemž opět máte nárok jen na jednu drobnou chybu. Upřímně doufám, že se tento systém mj. i kvůli velmi nízké úspěšnosti na podzim 2019 změní, osobně mi pass-fail testy přijdou jako hodně špatný způsob testování. Chybovat je přece lidské...

MB101 Lineární modely

"Tuhle definici tady řešit nebudeme, to by bylo moc komplikované, to necháme na MB201. Aha tak budeme, ono je to na dalším slajdu." (přednášející)

rozsah: přednáška a povinná cvičení (2+2), 6 kreditů
přednášející: doc. Mgr. Josef Šilhan, Ph.D.
cvičící: Mgr. Jan Reiss
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 64%
podmínky: vnitra (2x10 bodů), minipísemky na cvičení (5x1 bod), písemná zkouška (20 bodů), je potřeba získat aspoň 8 bodů pro připuštění ke zkoušce a celkem aspoň 22 bodů

Přednášky: Předmět má na starosti dvojice docentů z Přf (Klíma a Šilhan), společně s jeho variantou MB201. Oba dva předměty mají stejné přednášky i testy, pouze dvě stě jednička má ještě jednu přednášku navíc a na konci navíc ústní část zkoušky (na naší fakultě něco dost výjimečného). Podle všeho se nějak střídají, letos měl naše přednášky doc. Šilhan (a doc. Klíma MB201). Prvních pár přednášek na začátku bylo docela v pohodě, pokud jste měli rádi kombinatoriku na střední jako já, tak se vám to bude líbit a nedozvíte se nic moc extra nového, spíš si budete u něčeho říkat, proč to vysvětluje tak složitě a zmateně. No a pak se přešlo na vektorové prostory a lineární zobrazení a v ten moment se většina lidí ztratila. Výklad byl dost matematický a těžko budete rozumět tomu, co všechno můžete dělat s podprostory nebo zobrazeními, když si nedokážete představit, co to vlastně je. S přechodem ke geometrii a nakonec pravděpodobnostním maticím a populačním modelům mi zase aspoň část přednášek dávala smysl, ale celkově to bylo hrozně zmatené a asi bych udělal líp se to učit doma, prostože z přednášek jsem si nakonec moc neodnesl. Naštěstí k předmětu existuje strašná spousta materiálů, které to zachránily: přednášky z minulých let s doc. Klímou, který to podle mě vysvětluje o dost líp, řešené videopříklady a zadání starých vniter a zkoušek i s postupem, jak se řeší.

Cvičení: Pro naše cvičení (nebo vlastně všechna cvičení s J. Reissem) bylo charakteristické to, že se na něm většinou dělalo něco úplně jiného než na ostatních. Cvičící se totiž systematicky věnuje tomu, co ví, že dělá studentům problémy, naopak lehčí věci občas nechává, ať se studenti naučí sami doma. To nemusí každému vyhovovat, stejně jako jeho přístup: nemá rád vyvolávání k tabuli, protože může být pro někoho stresující, takže čeká, až někdo přijde dobrovolně, ale ne nutně proto, že to umí, ale klidně aby se to tak naučil - případně když nikdo nejde, tak to spočítá sám, ale nikoho do ničeho nenutí. Těžko se to popisuje, ale jeho lidský přístup, který aplikoval i na všechno ostatní, mi vyhovoval a na cvičení byla docela uvolněná atmosféra. Škoda jen, že vlivem několika nepředvídatelných okolností jsme asi o dvě cvičení přišli a trochu přestali stíhat.

Co se týče minipísemek, ty byly opravdu lehké. Odpovídaly tomu, co jsme probrali na cvičeních za příklady, a dostali jsme na ně kolik času kdo potřeboval (pokud bych měl vybrat to nejlehčí z toho, co jsme za semestr probrali, pak se to objevilo právě v těch minipísemkách).

Stejného cvičícího jsem si vybral i ve druhém semestru na MB102.

Průběh semestru: Na každé přednášce bylo zadáno pár dobrovolných příkladů jako domácí úkol na procvičení (čistě dobrovolné). Začátkem semestru jsem se je ještě pokoušel řešit, ale zabíralo to moc času, tak už jsem potom jen koukal na jejich řešení na videu. Podobně má předmět i domácí odpovědníky, ty ale nejsou moc potřeba, protože ze starých testů a zkoušek se to učí líp a na rozdíl od odpovědníku je v nich i postup k řešení. Obě vnitra se konala ve čtvrtek večer a z kapacitních důvodů je část lidí musela psát na kampusu - naneštěstí zrovna v den druhého vnitra byla nějaká dopravní nehoda v centru a část lidí se tam nedostala včas a už je nepustili dovnitř (jak to dopadlo, nevím). 

Předmět má docela nízkou úspěšnost, asi proto, že matika obecně není populární - ale díky tomu, že u vniter i zkoušek byly podobné příklady jako v loňských letech, tak stačí propočítat co nejvíc starých příkladů a neměl by to být problém. Navíc se u příkladů boduje i postup, a to dost značně: v prvním vnitru jsem dva příklady nedopočítal a přesto jsem dostal skoro plný počet, ve zkoušce dokonce plný počet z příkladu, kde jsem udělal numerickou chybu. Pokud vám přijde, že máte aspoň něco dobře a mohli jste dostat nějaký ten (půl)bod navíc, nebojte se využít konzultací. O nic nepřijdete ani nebudete muset nic počítat nebo dokazovat, stačí říct, že máte nějakou část nejspíš dobře - navíc je docent Šilhan podle mě docela hodný (jako přednášející mi přišel neuvěřitelně zmatený, ale jako člověk bude podle mě hrozně fajn). Pokud by se vám tam přesto nechtělo, můžete to nejdřív probrat se svým cvičícím.

Změny od podzimu 2019 resp. jara 2020: náplň předmětu se přesunula do druhého semestru, kde vznikly dva nástupnické předměty s trochu jiným rozdělením:
- Pro teoretičtější program Informatika bude vypisován jako MB151 s očekávanou obtížností mezi MB101 a MB201 a bude vyučován doc. Klímou.
- Pro praktičtěji orientované Programování a vývoj aplikací bude předmět zjednodušen a sloučen s aktuálním MB104 (Diskrétní matematika), vypisován jako MB141 s přednášejícím doc. Čadkem.

PB151 Výpočetní systémy

"Účast na přednáškách všem zapsaným studentům 
velmi doporučuji. Ne jenom proto, aby úspěšně
absolvovali ukončení tohoto předmětu, ale
aby i úspěšně absolvovali závěrečnou státní 
bakalářskou zkoušku, na které otázky 
z tohoto předmětu jsou vždy též."
 (studijní materiály přednášejícího)

rozsah: přednáška (3+0), 5 kreditů
přednášející: doc. Ing. Michal Brandejs, CSc.
hodnocení: zkouška napoprvé, B
úspěšnost: 91%
podmínky: odpovědníky a online laboratoře, zkouška z uzavřených otázek

Přednášky: Podle mě existují dva typy informatiků. Ti první se zajímají spíš o to, že programují, než jak to, že vlastně můžou programovat. Řídí se heslem "čím nízkoúrovňovější, tím horší" a naprosto nechápou ty druhé, které přitahuje zapojování obvodů, assembler - a nebo právě Výpočetní systémy. Začátek předmětu se ještě dal, dokud se probíraly převody číslicových soustav, byla to spíš nuda, protože přednášející má tendenci všechno vysvětlovat poměrně obsáhle (což ale nemusí být na škodu pro ty, co téma opravdu zajímá) a navíc mluví opravdu strašně pomalu. Toho, že trvá přednáška tři hodiny, jsem se na začátku docela obával, ale naštěstí to nebylo tak zlé, protože jednak byla po každé hodině přestávka (během níž vždycky část lidí odešla), jednak nebylo potřeba dávat celou dobu pozor a dalo se to zvládnout v duchu "odpočívám a občas mě něco zaujme".
 
Jakmile se ale přešlo na obvody a procesory, jako většina lidí jsem nedokázal udržet pozornost už vůbec a na přednášky přestal chodit úplně.

Průběh semestru: Díky tomu, že docent Brandejs je na studenty hodný a chápe, že jeho předmět nepatří k mezi nejpopulárnějším, je předmět dost v pohodě. Během semestru je potřeba v ISu vyplňovat laboratoře na převody čísel, kódování a později taky jednoduché úlohy assembleru a pak taky čtyři teoretické odpovědníky. I když je na vyplňování potřeba dost času a za den se to asi úplně zvládnout nedá, doporučil bych to nechat spíš na druhou půlku semestru, jinak z toho člověk stačí všechno zapomenout a před zkouškovým to stejně musí projít celé znovu. 

Zkouška je pak z drtivé většiny tvořena otázkami z odpovědníků (k dispozici ve studijních materiálech), takže se stačí je mechanicky naučit a většině věcí tím pádem není potřeba nějak zvlášť rozumět. Vypadá to úplně snadně, ale ve zkoušce je i pár neveřejných otázek. Část z nich je sice dostupná na fi.muny, ale zákeřné jsou právě ty, které můžou být dost podobné těm odpovědníkovým tak, že se liší třeba o jedno slovo nebo počet znaků. Člověk si toho v tom množství otázek nemusí všimnout (můj případ), takže je potřeba číst hodně pozorně. Navíc je u zkoušky kvůli předem známým otázkám dost drsné hodnocení, kde v šedesáti pěti otázkách každá jedna až dvě chyby znamená jeden stupeň známky dolů (tipováním tady fakt neuspějete). 

Změny od podzimu 2020: přibyly nové praktické úkoly v assembleru, čímž se stal předmět obtížnějším.

PB001 Úvod do informačních technologií

"Jste fašista v malém městě, jste tam možná dva, tak se možná potkáte a zkusíte ostatní přesvědčovat, že fašismus je fajn. Dříve či později minimálně vás ignorují, v horším případě se do vás pustí. A když totéž uděláte na Facebooku, najednou máte kolem sebe pět set fašistů a protože celá vaše vesnice má dvě stě lidí, tak máte pocit, že celý svět jsou jenom fašisti." (přednášející)

rozsah: přednáška (2+0), 4 kredity
přednášející: prof. RNDr. Luděk Matyska, CSc. + doc. RNDr. Eva Hladká, Ph.D.
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 93%
podmínky: písemná zkouška (vypisovací)

Přednášky: Předmět jako takový nemá žádné zvláštní zaměření, snaží se spíš o jakýsi aspoň letmý náhled do všech možných IT problematik. Všechny přednášky až na jednu letos vyšly na profesora Matysku. Jeho výklad obsahoval neuvěřitelné množství zajímavostí ze všech možných stran, bohužel trochu na úkor toho, že jsem ztratil přehled, co se vlastně od nás chce. Oproti tomu docentka Hladká se věnovala na své jedině přednášce víc dané látce, takže její myšlenky bylo mnohem snazší sledovat. Zase ale mluvila hrozně pomalu, ve zkouškovém jsem si pak některé přednášky (i z předchozích let) pouštěl ze záznamu s rychlostí 1,5x a přišlo mi to málo. 

Průběh semestru: Kdyby měl předmět rozumné materiály, ze kterých by se dalo učit (nebo aspoň skripta), zkouška by byl pravděpodobně docela lehká. Bohužel nic takového neexistuje a protože přednášky jsou spíš takové povídání, není vůbec jasné, co se vlastně u zkoušky chce (a ve slajdech potřebné informace nejsou). Nejlepší zdroj informací jsou proto diskuzní fóra z minulých let, kde opravující upozorňují na časté chyby. U zkoušky je totiž potřeba daný problém popsat poměrně stručně a zároveň výstižně (asi dvanáct otázek na sto minut), ale zároveň člověk musí dokázat, že tomu aspoň trochu rozumí, což je podle mě dost těžké vzhledem k tomu, že na přednášce toho zazní dost málo. 

Vzhledem k tomu, že z gymplu mi jakýkoliv teoretický základ informatiky úplně chyběl a neměl jsem na čem stavět, vánoční prázdniny jsem v podstatě strávil koukáním na přednášky a vytváření vlastních výpisků. Nakonec by ale stačilo vypracovat si pomocí přednášek a internetu (protože to, co na přednášce zazní, ke zkoušce nestačí) odpovědi na otázky z předchozích let, protože se opakují stále dokola. Podle opravujících je "učení se z fi.muny páchání intelektuálního násilí" - částečně to je pravda, protože některé výpisky tam jsou dost nesmyslné nebo tam je tolik nicneříkajících definic, že bych si to v životě nezapamatoval. Použít by se to ale asi dalo. Na druhou stranu je to skvělý zdroj otázek a na mém zkouškovém termínu jsem dvanáct ze dvanácti otázek už někdy viděl. (Což by u jakékoliv jiné zkoušky znamenalo skoro automaticky áčko, tady byl ten problém, že na některé otázky jsem odpověď prostě pořádně nikde nenašel.) I když jsem na předmět ve zkouškovém dost nadával, tohle áčko mi udělalo asi největší radost a až se budou ty věci brát v dalších předmětech, minimálně si vzpomenu, že se o tom mluvilo v PB001. Navíc jsem si díky němu uvědomil, jak jsem rád, že jsem si nevybral teoreticky zaměřený obor a školu.

Změny od podzimu 2019: Předmět podle všeho padl za oběť restrukturalizaci studia a není pro nové programy povinný. Je to trochu škoda, sice nebyl úplně nejlépe nastavený, ale poskytl aspoň základní teoretický přehled do různých IT problematik dále probíraných v jiných předmětech - takové teoretické MZI.

PV005 Služby počítačových sítí

"Doufám, že moje přednáška o webdesignu bude natolik odstrašující, že si vyberete nějakou lepší kariéru než dělat webdesign."
(přednášející RNDr. Tomáš Obšívač)

rozsah: přednáška (2+0), 2 kredity
přednášející: každou přednášku vede někdo jiný (prvních několik přednášek a správu předmětu má na starosti doc. Ing. Michal Brandejs, CSc.)
hodnocení: zápočet
úspěšnost: 99%
podmínky: průběžné odpovědníky

Průběh semestru: Jednoznačná kreditovka, kterou bych doporučil studentům libovolné fakulty v libovolném semestru. Jedinou podmínkou pro udělení zápočtu je vyplnit odpovědník z každého týdne, který obsahuje otázky s výběrem možností a je na něj neomezený počet pokusů (a po každém vyplnění je vidět, co měl člověk špatně). A pokud by někdo snad ve třítýdenní lhůtě na odpovědník nějakým způsobem zapomněl, může si ho jít na konci semestru nahradit volitelnou zkouškou. Protože přednášky jsou nepovinné a člověk je schopen si jednou za tři týdny vzpomenout, že má strávit pár minut odpovědníkem, jsou to dva kredity v podstatě zadarmo. Co se týče přednášek, tak jsem byl jen na jedné, kterou měl docent Brandejs a zabývala se představením fakultních sítí a služeb, což mě moc nebavilo. Kdybych ale předmět neměl jako poslední přednášku dne, asi bych tam šel víckrát, protože jsem pak koukal na dva záznamy o webdesignu a přišlo mi to docela zajímavé.

VB041 Principy právního myšlení

rozsah: přednáška (2+0), 3 kredity
přednášející: prof. JUDr. Ivo Telec, CSc.
hodnocení: písemné kolokvium (v podstatě zápočet, splněno)
úspěšnost: 100%
podmínky: esej v rozsahu 4-6 normostran

Průběh semestru: Předmět jsem si vybral jako nejmenší zlo v rámci tzv. všeobecně vzdělávacích předmětů na základě blogů starších spolužáků (viz článek s odkazy). Oproti různým fyzikám nebo biologiím je totiž poměrně nenáročný: jediné, co se vyžaduje, je napsat na konci semestru esej na libovolné téma související s informatikou a právem. Na poslední přednášce pak probíhá jakási diskuze tím stylem, že každý v přednáškovce řekne pár vět o tom, co psal - nic extra složitého, ale byli i lidi, co prostě položili esej na stůl a odešli. To mi ale přišlo už trochu moc, navíc to bylo i docela zajímavé (a bylo by ještě víc, kdyby si skoro polovina lidí včetně mě nevybrala GDPR). Kromě poslední přednášky jsem byl asi na dvou, když jsem potřeboval vyplnit čas do oběda: průměrně tam bylo tak 15-20 lidí z asi stovky zapsaných. Na první přednášku sice lidí přišlo o dost víc kvůli informacím k předmětu, jenže kdo tam z nějakého důvodu vůbec nepřišel, byl přednášející :) Škoda že přednášky VB041 se nenahrávají, prázdný záznam by mohl být docela zajímavý.

Změny od podzimu 2019: Změní se požadavky na všeobecně vzdělávací předměty: rozšíří se nabídka, ale zároveň bude nutné místo dvojice navazující předmětů si zapsat předměty za dohromady 10 kreditů ze seznamu. V překladu o důvod víc zapsat si VB041 (ostatní předměty jsou obvykle za jeden nebo dva kredity, případně mají povinnou účast a/nebo zkoušku).

VB035 English I

rozsah: cvičení (2+0), 2 kredity
cvičící: Mgr. Marcela Sekanina Vavřinová
hodnocení: zápočet (splněno napoprvé)
úspěšnost: 100%
podmínky: vstupní test, zápočtový test (multiple choice), jedna prezentace a writing během semestru

Průběh semestru: Organizace předmětu naprosto nedává smysl. Aby si ho člověk vůbec mohl zapsat, musí absolvovat (ne úplně jednoduchý) vstupní test v prvním týdnu semestru. Předmět má připravovat na povinnou zkoušku Specialist English VB001, která je na úrovni B2, takže i probíraná látka je úrovně B2. Paradoxem je, že většina lidí, kteří se předmět díky testu můžou zapsat, už požadovanou úroveň B2 má: nenaučí se toho tím pádem skoro nic nového a předmět by jednoznačně uvítali spíš ti, kteří testem neprošli na dostatečný počet bodů. 

Navzdory tomu mě ale hodiny bavily, a to díky cvičící. Snažila se nám spíš dávat různé konverzační aktivity a nepracovali jsme (navzdory osnově v ISu) s žádnou učebnicí. Posledních třicet minut bylo věnovaných dvojici, která měla nachystanou prezentaci a různé aktivity na vybrané informatické téma. Takže celkově pohoda a jako rozptýlení po náročném dnu ideální. Jednou za semestr jsme sice museli napsat krátkou stížnost ve formě emailu a ohodnotit ji dvěma spolužákům, ale zase v ten týden nebylo cvičení, takže žádná velká zátěž. 

Co mě ale docela překvapilo, byl překvapivě těžký zápočtový test. Vzhledem k uvolněné atmosféře na hodinách (a taky tomu, že mám certifikát na C1) jsem se nijak zvlášť nepřipravoval, jen jsem v rychlosti prolétnul slovíčka ze seznamu, do kterého jsme během semestru přispívali. To mě nakonec zachránilo od opakování testu, protože neměl s obsahem hodin ani testováním znalostí angličtiny moc společného: většina z padesáti otázek s jednou správnou odpovědí byla buď na ta slovíčka (přičemž nešlo o jejich použití nebo tak, jen vědět, že to slovní spojení v seznamu bylo) nebo chtěla vybrat, která z možností je gramaticky špatně - často se stávalo, že bych vybral víc variant v závislosti na kontextu a tudíž jsem musel hádat, co je podle autorů testu "víc špatně", protože ten kontext tam samozřejmě nebyl. Kdyby byl test hodnocený jako zkouška, tak se jdu o ty (ne)správné odpovědi hádat, ale takhle se mi to nechtělo řešit.

Stejnou cvičící jsem si vybral i ve druhém semestru na VB036.

Změny od podzimu 2019: Předmět se místo doporučeného stal nově povinným s cvičením jen jednou za 14 dní, což také ale znamená jen jeden kredit namísto dvou. Vstupní test slouží naštěstí už jen pro rozřazení do skupin dle úrovně angličtiny a zápočtový byl zrušen úplně.

ROMSJIBXP Španělština I pro nešpanělštináře

rozsah: cvičení (2+0), 3 kredity
cvičící: Mgr. Bc. Eva Lalkovičová
hodnocení: zápočet (splněno napoprvé)
úspěšnost: 97%
podmínky: zápočtový test, online learning (ELF)

Průběh semestru: Asi nikdy v životě už nebudu mít lepší příležitost začít s novým jazykem než právě teď. V nabídce Filozofické fakulty je snad několik desítek předmětů v podobném duchu, mě zaujala méně exotická (ale o to víc použitelná) španělština, ale není problém si zapsat třeba základy ukrajinštiny nebo na FI dost populární japonštiny. Sice je potřeba koupit si k předmětu poměrně drahou učebnici, na druhou stranu je pěkně zpracovaná a dá se použít i pro samostudium. Ve srovnání se střední je tady potřeba za poměrně málo času potřeba zvládnout nepoměrně víc látky, proto se jede poměrně rychle (i když úplně od začátků jazyka) a většina procvičování je nechána na doma formou online learningových cvičení. Možná to dost lidí bralo jako otravu, ale mě se ten koncept líbil, snad kvůli tomu, že plněním cvičení se tam odškrtávají rámečky a průběh předmětem je krásně vidět. Super je i spousta materiálů navíc, z nich nejužitečnější jsou slovíčka přes Quizlet, kde mě bavilo se je učit o moc víc než na papíře. Vyučující učila na FF tento semestr poprvé, na druhou stranu ji díky tomu dost zajímala zpětná vazba a nechyběla jí energie, což mi sedělo. Závěrečný zápočtový test byl podle mě naprosto triviální a s výsledkem sto bodů ze sta jsem nebyl zdaleka jediný.

Změny od podzimu 2019: Předmět je vypisován pod novým kódem ROM1BSJ01, vše by ale mělo zůstat stejné.

P981 Tělesná výchova - Tenis

rozsah: cvičení (1+0), 1 kredit
cvičící: Mgr. Pavel Mudra
hodnocení: zápočet (splněno)
úspěšnost: 88%
podmínky: účast, pár výměn

Průběh semestru: Nejsem žádný velký sportovec, takže jsem hledal jako součást povinného tělocviku spíš něco, co by mě bavilo. Tenis jsem předtím hrál dohromady tak pětkrát v životě a přišlo mi to fajn, i když mi to moc nešlo. To se asi úplně nezměnilo, ale na druhou stranu po dokončení předmětu už mám aspoň nějaký základ techniky. Je možné si vybrat skupinu dle pokročilosti, ale řekl bych, že většinu času stejně všechny skupiny stráví nácvikem techniky. Co se týče hodin, tak ty byly fajn, jen se mi na ně nechtělo, protože kurty na Úvoze i tělocvična na Krpoli nejsou úplně nejblíž a jet tam na hodinu byla skoro škoda. Pro zápočet je potřeba (u začátečníků) odehrát asi 30 úderů ve dvojici. Na začátku se to zdá nemožné, ale nakonec se to dá v pohodě zvládnout i díky tomu, že na to není předem omezený počet pokusů a během posledních pár hodin se prostě zkouší zápočet. Výborný dojem z předmětu mi pak umocnilo to, že jsem na předposlední hodině se spoluhráčkou vyhrál výbornou snídani :)

Další předměty

Nový studijní katalog taky mimo jiné trochu přeházel doporučené předměty v jednotlivých semestrech. Do prváckých předmětů nově spadají PB154 Základy databázových systémů, které si stejně spousta studentů volilo už v prváku (a jejichž přednášky jsou z doslechu šíleně nudné). Naopak dobré přednášky má prý IB015 Neimperativní programování. Oba dva předměty jsem absolvoval ve třetím semestru - co jsem k nim napsal, si můžete přečíst zde.

P.S: Psát blog (nebo cokoliv jiného) samozřejmě nějaký čas zabere, konkrétně u mě je to na každý článek rozsahu tohoto cca 5-10 hodin. Pokud vám cokoliv z toho, co jsem napsal, jakkoliv pomohlo, budu rád, když mi to dáte vědět - aspoň uvidím, že to mělo smysl :)

Na závěr pár fotek z prvního semestru. Moc jich není, sice fotím skoro všude a všechno, ale zrovna fakultu jsem toho - zatím - docela ušetřil. (Poslední fotky jsou samozřejmě jednoho z nejdůležitějších míst na fakultě.)