5. semestr: Jsme na čáře, už zas

Pátý semestr

Tak už máme za sebou druhý distanční semestr. Přál bych si, aby to byl takový semestr poslední, ale už teď je jasné, že tohle přání se nesplní. Tak snad aspoň na podzim 2021. Distančně se sice studovat dá, ale je to celé mnohem méně akční a zajímavé. Sice je to částečná úspora času a jak píšu v minulém článku, má to i své výhody, nejhorší na tom ale je, že to člověka rychle přestane bavit. Zatímco normálně se čas učení střídá s cestováním po Brně a domů, povídání s kamarády, zajímavými akcemi a podobně, distančně z toho zbývá jen to učení samotné. Je to psychicky dost náročné, a to říkám jako někdo, koho škola ještě fakt dost baví – upřímně cítím se všemi, koho škola nebaví, distančně to musí být vážně peklo. Nepříjemné to musí být i pro cvičící, přijde mi, že online se chce lidem do interakce snad ještě míň než normálně.

O koronaviru by se toho dalo napsat vážně hodně, o všech těch měnících se opatřeních, která jsou stejně neefektivní, když se pak lidi v obchodě nebo na horách narvou na sebe, o PSOVI, který na lidi sice štěká, ale všichni jej vesele ignorují, o státech, které zašly tak daleko, že lidem berou základní osobní svobody. Je to ale zbytečné, ať si každý udělá názor sám. Každopádně si myslím, že jestli chceme, abychom se někdy vrátili do normálu, musí být naočkovaná (a tudíž relativně chráněná) většina populace, do té doby se z toho nevyhrabeme.

Teď už ale k pátému semestru: původně neměl být nijak extra těžký, ale protože jsem si vybral bakalářku z bezpečnostní oblasti, zapsal jsem si několik bezpečnostních magisterských předmětů už teď (poprvé mám předměty v angličtině, překvapivě to není o moc horší než česky) a díky nim se z toho stal dost možná časově nejnáročnější semestr vůbec. Anebo to bylo tím, že se ze mě stává čím dál větší perfekcionista a snažím se čím dál víc věcí, které se učíme, pochopit, to těžko říct. Oproti tomu zkouškové bylo spíš lehčí, zatím nejméně zkoušek, a poprvé za celé studium mi samá áčka nic nezkazilo :)

IB107 Vyčíslitelnost a složitost

"Chápu, že je to špatně omluvitelné, obzvláště teprve v druhém týdnu mé youtuberské kariéry, a zároveň doufám, že to nezapříčiní úbytek odběratelů na tomto kanále."

(přednášející ohledně pozdního zveřejnění videí suplujících přednášku)

rozsah: přednáška a nepovinná cvičení (2+1), 5 kreditů
přednášející: doc. RNDr. Jan Strejček, Ph.D.
cvičící: Marek Jankola + Mgr. Samuel Pastva
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 86 %
podmínky: 8 bodů za úkoly, aspoň polovina bodů ze zkoušky

po absolvování budete: dost jistě vědět, zda se chcete věnovat teoretické informatice, nebo ji nechcete už nikdy vidět
online výuka: plnohodnotná, nahrávaná videa místo přednášek a cvičení přes Teamsy/Zoom

Přednášky: Tenhle předmět v posledních pěti letech čtyřikrát změnil svého přednášejícího. Letos ho převzal doc. Strejček, který do loňska učila automaty, znát ho můžete taky z vedení cvičení FJA. Stejně jako v automatech se využívají interaktivní slajdy, do kterých se během přednášek vpisují různé chybějící informace a příklady. Jeden z mála předmětů, kde doporučuji si přednášky vytisknout a psát do nich, budete se k nim často vracet.

Cvičení: Konají se jednou týdně, a přestože mají jen jednu hodinu (což je technicky 45 minut), minimálně v naší skupině se dost často výrazně přetahovalo, protože lidi pořád nechápali, asi bych radši za hodiny dvě s tím, že by šlo nechat víc času na zamyšlení, případně by se někdy mohlo skončit dřív. 

 

Cvičení by měla být interaktivní, ale u nás moc často nikdo neodpovídal. Marek je kamarád z ročníku, občas mi ho bylo až líto, tak jsem se snažil někdy odpovídat aspoň já, ale stejně bylo dost často ticho, a nakonec si to musel udělat sám. Vážně se snažil, a vždycky se zeptal, kolik lidí to chápe, takových lidí ale moc nebylo, tak se to vždycky pokusil vysvětlit znovu a za cviko jsme stihli v průměru tak tři příklady (na začátku semestru víc, později míň). Druhý cvičící (Sam) byl na chatu jako pomoc, a aby odpovídal na otázky, ale nebyl moc často potřeba, většinou bylo efektivnější se zeptat napřímo. Jinak snad všichni cvičící (doc. Strejček sám a Petr Novotný), co letos předmět měli, by měli být v pohodě.

Průběh semestru: Ze začátku to byla dost hrůza, během cvičení jsem se skoro vůbec nechytal, co se děje, a trvalo mi hodně dlouho, než jsem pochopil, o co v té vyčíslitelnosti zhruba jde, co jsou ta malá a velká fí. Ostatní na tom byli podle všeho dost podobně, až na pár výjimek – teoretických informatiků. Přitom to bylo vysvětlené na přednášce dost dobře, i celý kolektiv lidí vytvářejících předmět byl fajn, ale ta látka je prostě hrozně abstraktní a těžko představitelná :/

 

Dost mě zachránily záznamy ze cvičení, ke kterým jsem se díky online výuce pokaždé mohl vrátit a řešení příkladů si pustit znova. Postupně se to trochu zlepšovalo, ale hrozně mě to nebavilo, nic moc zajímavého se tu nedělá a na rozdíl od automatů, kde jste vytvářeli vlastní jazyky, malovali šipečky a kolečka, tady jsou všechny příklady jenom o důkazech. I sám přednášející hned na úvod řekl, že vlastně kdyby bylo na něm, tak tenhle předmět se učí jen na obecné informatice, protože pro aplikované informatiky je dost zbytečný – ale že to můžeme považovat aspoň za dobré myšlenkové cvičení. Od vyčíslitelnosti se pak postupně přešlo ke složitosti, která bylo o něco pochopitelnější, ale zároveň ještě abstraktnější, a obsahovala přesně takové ty důkazy, které zahrnují takové to mávání rukama na správných místech, že prostě řeknete, že se to nějak dá vyčíslit Turingovým strojem v polynomiálním čase, ale už neřeknete přesně jak, protože by to bylo šíleně složité.

Během semestru byly zadané tři úkoly po dvou příkladech, plus se objevil jeden bonusový příklad, který jsem ovšem neřešil, to už na mě bylo moc. Vždycky jeden z příkladů byl dost triviální podobný příkladům ze cvičení a druhý o dost těžší, zvlášť ten poslední s převodem výrokové formule na automat byl fakt zabiják. Úkoly se nevyplatí odfláknout, protože jednak se na zkoušce objevují dost podobné příklady, jednak se body nad nutnou hranici počítají na zlepšení známky. 

V minulých letech se na zkoušce objevovaly hlavně důkazy a definice z přednášek, to ale distančně použít nešlo. Vzhledem k tomu, jak moc jsem se během semestru ztrácel, jsem měl ze zkoušky dost obavu. Nakonec se mi to ale jakžtakž podařilo pochopit, dokonce mi to těsně před zkouškou začalo dávat i trochu smysl. Navíc jsme dostali jsme vzorovou zkoušku, ve které byly tři příklady podobné těm ze cvičení a úkolů, ve stejném duchu pak byly naštěstí i ostré zkoušky. Doufám, že tenhle formát zůstane zachován, přijde mi to užitečnější než učit se nějaké definice čehosi nazpaměť.

 

PB007 Softwarové inženýrství

"Říká se tomu taky Hollywood princip: nevolejte, my se vám ozveme."

(přednášející ohledně návrhového vzoru Observer)

rozsah: přednáška a povinná cvičení (2+2), 5 kreditů
přednášející: doc. Ing. RNDr. Barbora Bühnová, Ph.D.
cvičící: RNDr. Vít Novotný
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 99 %
podmínky: schválení seminárního projektu, je potřeba mít aspoň 50 bodů dohromady ze zkoušky (70) a cvičení (20)
po absolvování budete vědět: jak velký tým se ideálně nají ze dvou pizz a proč si s sebou na opuštený ostrov vzít jiné lidi než na letiště
online výuka: plnohodnotná, živě streamované přednášky a cvičení přes Zoom 
bonus: Softwarové inženýrství (SW Ing = Swing) se dřív jmenovalo ANANÁS (ANalýza A NÁvrh Systémů)

Přednášky: Je to takový úvod do praktické informatiky, nic moc detailního, spíš takový základní přehled ohledně vývoje softwaru a fungování firem. Jde vlastně o takovou Vyčíslitelnost pro teoretické informatiky, kteří tenhle předmět dost často nesnášejí – mně to přišlo super, asi nejsem teoretický informatik. Docentka Bühnová je jednoznačně jedna z nejmilejších osob, které jsem na fakultě poznal, má příjemný hlas a celkově je vůči studentům strašně vstřícná, takových učitelů potřebujeme víc! 

Jednoznačně nejzajímavější mi přišla přednáška ohledně vedení lidí, jinak v interaktivní osnově je pár zajímavých odkazů, třeba jak Američané kupovali most nebo přirovnání programovacích jazyků k postavám z Pána prstenů.

Cvičení: Na tenhle předmět jsem se fakt těšil, bohužel cvičení mi to trošku zkazila.

Na začátku cvičící shrnul teorii z přednášky k danému diagramu, pro někoho asi užitečné, mně to přišlo spíš jako ztracený čas, protože to trvalo docela dlouho a lidi by měli chodit na cviko už připravení. Pak se psal odpovědník, letos výjimečně nebodovaný, a cvičící nám pak ukázal nejčastější špatné odpovědi (na konci semestru se pak psal závěrečný bodovaný odpovědník složený z těchto otázek o diagramech, takže body v podstatě zdarma). Potom následovala krátká aktivita a nakonec samostatná práce ve trojicích na diagramu (nejlepší je zapsat si s kamarády stejnou skupinu a dělat na tom společně, jinak se může stát, že na to budou kašlat a pak to budete muset dělat sami). 

Největší problém byl, že mě to cviko vůbec nebavilo, k čemuž příspělo víc věcí:

• Zčásti to je určitě distanční výukou, distančně se špatně spolupracuje. 
• Cvičící měl strašně uspávající hlas. 
• Když se cvičící na něco zeptal, skoro nikdo nechtěl reagovat. Nakonec jsem reagoval většinou aspoň já (což mi pak vyneslo spoustu bonusových bodů :)). 
• Štvalo mě, že informace a vzorové diagramy, jak se to má dělat, musí člověk hledat na strašně moc různých místech – byly tu pro mě dost nepochopitelně tři interaktivní osnovy, několik různých sad slajdů z přednášek a seminárních skupin, katalog chyb v diagramech... A stejně dost často člověk nenašel, jak se daný problém řeší. Jako docela organizovaný člověk jsem tímhle dost trpěl.  
• Měli jsme strašně nudné a složité zadání projektu, cosi o nějakém systému pro analyzování projektů, ve kterém bylo těžké se zorientovat.
• Vzhledem k tomu, že jsme takové diagramy nikdy předtím nevytvářeli, bylo by fajn si první diagram vytvořit společně, aby bylo vidět, jak se to dělá. Občas jsme to v první půlce semestru v rámci některé aktivity dělali, ale chtělo by to všude, jinak je těžké přijít na to, jak se nějaké problémy řeší a jakým způsobem nad tím diagramem uvažovat.
• Software Visual Paradigm to moc neulehčoval. Práci s ním bych přirovnal k hledání ztracených klíčů v kanálu: víte, že tam ta funkcionalita musí být, ale nechce se vám ji hledat. Nakonec jsem se s ním celkem skamarádil, a dokonce jsme spolu psali zkoušku (viz dále), ale kdyby nám na cviku ukázali, jak se to v něm dělá, všechno by bylo mnohem snazší.
  

Dost z těch problémů se ale týká spíš obecné organizace cvičení, náš cvičící vůbec nebyl špatný: nedělal nám zbytečné problémy a všechno se nám snažil vysvětlit, každý týden jsme dostali feedback k projektu do poznámkových bloků (někteří cvičící ho dávali jen ústně a dost to odflákli), a navíc jsme dostali i hodně štědré množství bonusových bodů.

Z ostatních cvičících je skvělý zejména Martin Macák (na discordu Thason), Swing ale cvičí i třeba můj cvičící IB111 (viz 1. semestr) nebo Fuyune (třeba čtete i její blog). Často dávají šance novým cvičícím, tak to třeba taky příští rok zkusím, věcí, co mi vadily, je dost, tak mám motivaci :)

Průběh semestru: Jak už jsem zmiňoval, během cvik pracujete na projektu ve trojicích, do kterého děláte všechny možné typy diagramů. Je to takové neexaktní, dost často se nedá jednoznačně říct, jestli něco děláte špatně nebo ne, takže pokud se někde zaseknete (třeba na class diagramu), budete pak mít problémy i se zbytkem. Taky počítejte s tím, že to bude potřeba neustále opravovat a upravovat.

Zkouška se pak skládá ze dvou částí. První je modelovací, dostanete zadání vytvořit UML diagram, nejčastěji sekvenční, ale může být i stavový, tříd nebo aktivit + use case, příp. ERD. Dřív to bývalo na papíře, což musela být dost hrůza, lidi si stěžovali na nedostatek místa, čemuž se nedivím a pro někoho, kdo kreslí stejně mizerně jako já, to musela být výzva. Naštěstí letos díky online formě povolili VP, takže se ty diagramy dělaly a opravovaly daleko líp, i když někdo dal stále přednost tomu to malovat ručně. Co mi hodně vadilo, že ty diagramy u zkoušky jsou mnohem složitější než diagramy ze cvičení, ale v podstatě nikde během celého předmětu se člověk nedozví, jak by ty diagramy měly správně vypadat, takže dost často to zjistí až u zkoušky. Výherní strategie je vyzkoušet si ty vzorové a ideálně si je nechat od někoho opravit, případně si vybrat cvičícího, který je s vámi před zkouškou projde (náš bohužel ne). Až díky diagramům, co jsem si takhle vyzkoušel, jsem konečně získal pocit, že jsem pochopil, jak se ty diagramy dělají, a začalo mě to bavit.

Druhá část bývalo 7 uzavřených otázek s více správnými odpověďmi, letos jejich počet zredukovali na 3 a místo toho přišli ještě se dvěma otevřenými. Přestože nešlo o nic těžkého, v omezeném čase to dělalo dost problémy, protože potřebujete dobré nápady. Pokud máte štěstí jako já na blbé otázky, tak je to dost výzva, vymyslet v 7 minutách, jak by mohl IS splňovat a porušovat nějaký princip SOLID.

IV054 Coding, Cryptography and Cryptographic Protocols

rozsah: přednáška a nepovinná cvičení (2+2), 7 kreditů
přednášející: prof. RNDr. Jozef Gruska, DrSc.
cvičící: RNDr. Matěj Pivoluska, Ph.D.
hodnocení: zkouška napoprvé (i když jsem k ní nešel), A
úspěšnost: 98 %
podmínky: hodnocení a obtížnost závěrečné zkoušky závisí na počtu bodů z úkolů

po absolvování budete: líp připraveni na šifrovačky
online výuka: plnohodnotná, nahrávaná videa místo přednášek i cvičení

Přednášky: Upřímně řečeno, přednášky jsou dost slabé. Profesor Gruska vypadá mile a je to přední odborník, ale bohužel už je starší a je mu hůř rozumět, zvlášť když mluví anglicky, tak se to opravdu nedá. Zkoušel jsem to a nezvládl jsem to ani ze zrychleného záznamu. Na přednášce se naštěstí většinou stejně jen čtou slajdy, které jsou dost obsáhlé (možná až moc) a poměrně dobře zpracované, tak se většinou dají číst i bez komentáře. Je to ale škoda, protože mi většina témat probíraných během semestru přišla hodně zajímavá a rád bych se o nich dozvěděl víc.

Cvičení: Je to spíš tutoriál, který slouží jako úvod do dané problematiky a je bez problémů použitelný i bez přednášek, protože se tam všechno vysvětluje znova. Poměr teorie a příkladů na tutoriálech odpovídá některým praktičtějším přednáškám, tak se nabízí otázka, proč skutečně nejsou místo přednášek, na které se stejně skoro nikdo nedívá (přednášky by mohly sloužit dost dobře jen jako skripta). Potom by vznikl prostor pro cvičení, na kterých by se mohlo probrat víc zajímavých věcí. Takhle jsou tutoriály díky tomu, že částečně suplují přednášky, hodně nabité a věnují se jen zlomku věcí. Cvičící je fajn, rozumí tomu, ale dokáže to i dobře a názorně vysvětlit.

Průběh semestru: Předmět má velmi zvláštní systém hodnocení. Každý týden je zveřejněna sada zhruba šesti domácích úkolů, které jsou hodně náročné, ale jsou v podstatě dobrovolné. K bodům za úkoly pak dostanete ještě body navíc, pokud jste odevzdali řešení v LaTeXu a další, pokud jste byli mezi prvními čtyřmi řešeními. Na konci semestru se vezmou body nejlepšího studenta a podle toho se procentuálně určí, kolik otázek z 5 musíte u ústní zkoušky odpovědět správně, abyste prošli. Nejlepší studenti ani ke zkoušce nemusí a dostávají A nebo B automaticky.

 

Aspoň takhle nám to bylo na začátku prezentováno. Proto jsem se snažil dělat úkoly poctivě všechny, jenže to si vyžádalo enormní množství času (mimochodem jde dost možná o jediný sedmikreditový předmět na fakultě). Některé úkoly byly jednoduché a obdobné se daly najít ve sbírce (nebo v loňských řešeních, která byla – zřejmě omylem – v ISu vidět), ale vždycky tam byl i nějaký nealgoritmický důkaz a něco na přemýšlení. Když nad tím přemýšlím, je to dost možná první předmět, kde jsme měli něco matematického skutečně vymýšlet, ne jen počítat podle šablon. 

 

Dost často byla v zadání úkolu chyba nebo jasnost, nebojte se psát do DF nebo využít hromadné konzultace jednou týdně, tam se vyplatí chodit i proto, abyste dostali nápovědu k řešení.

 

Byla to zábava, ale občas už mi to šlo fakt na nervy: když nad tím přemýšlím třeba půl dne, a ne a ne na to přijít, pak chudáci všichni v okolí. Párkrát jsem našel i nějakou nápovědu googlením, nakonec jsem odevzdal úplně všechno, ale některé příklady byly dost na hraně obtížnosti toho, co ještě aktuálně zvládnu. Nakonec jsem byl v celkovém bodování 4., díky čemuž bych měl mít zajištěné A, které bylo slíbené prvním pěti, nakonec to ale zmírnili a dostali ho všichni, kdo měli nad 0.8 maxima. Vědět to dřív, nemusel bych strávit Vánoce s poslední sadou úkolů – na druhou stranu ty úkoly byly zajímavé, tak mi to zas tak nevadilo.

Předmět se stal novou prerekvizitou k nově povinnému PV079 na magisterských oborech, což navýšilo počet studentů a dost zatížilo chudáky opravující, kteří to vážně nestíhali. Pokud vás nějak zvlášť nezajímá kryptografie, stačí, když si předmět zapíšete jen na zápočet. Ten by mohl být oproti zbytku celkem jednoduchý, protože stačí, když uděláte ty lehké příklady z každé sady.

Systém průběžné práce nahrazující těžké zkoušky se dost používá na celé fakultě, ale tady je ve své extrémní podobě. Mně vyhovuje, ale víc podobných předmětů za semestr by na mě asi bylo moc :)

PV079 Applied Cryptography

rozsah: přednáška (1–2 hodiny), 5 kreditů
přednášející: prof. RNDr. Václav Matyáš, M.Sc., Ph.D. + kolektiv
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 97 %
podmínky: mít aspoň 50 bodů (5 úkolů po 10 + zkouška za 50 bodů)

při úkolech: dost možná poprvé narazíte na výpočetní limity svého počítače, protože kryptografie je o aktuálně dost o tom, že některé věci prostě udělat rychle nejde, nebo nikdo neví, jak na to (pokud na to přijdete, dost možná způsobíte větší chaos ve společnosti než covid a vyděláte hromadu peněz)
online výuka: plnohodnotná, nahrávaná videa místo přednášek s předstihem, každotýdenní konzultace

Přednášky: Občas mám pocit, že některé přednášky na fakultě jsou zbytečně natahované, řeší se tam hromada věcí zbytečně dopodrobna a je potřeba je zrychlovat. PV079 ovšem rozhodně není ten případ. Většina nahraných přednášek byla dost krátká kolem jedné hodiny, pan profesor má výbornou angličtinu, tak spíš bude potřeba si něco vrátit nebo si dohledat nějaké informace navíc. Přišlo mi, že čím víc toho člověk o kryptografii ví, tím mu ty přednášky přijdou zajímavější, protože název Aplikovaná kryptografie je dost výstižný. Neřeší se tu už tolik obecné koncepty, ale konkrétnější šifry, co se používá praxi za šifry a podobně. Nevýhoda je, že takové věci, zvlášť když jsou komplikovanější, se z hlediska teorie celkem špatně ukazují, takže nejvíc jsem se toho naučil už tradičně z úkolů (některé pozdější přednášky pak měli na starost různí další lidi z labů, ale zásadní rozdíl to většinou nebyl).

K přednáškám byly pořádané konzultace, ale moc lidí se tam ptát nechodilo, dost možná i proto, že to bylo celkem brzo ráno, což je i v online režimu pro všechny trochu překážka.

 

Průběh semestru: Abyste si předmět mohli zapsat, měli byste mít za sebou už nějaké základy bezpečnosti a mít absolvované IV054 nebo si ho aspoň dávat současně. Upřímně řečeno, není to zrovna ideální, protože PV079 je doporučovaná už v prvním semestru na magistrovi a mít IV054 zároveň nebylo nic moc, protože věci se tam braly v jiném pořadí. Spíš to pak fungovalo obráceně, že mi přišly věci z tohohle předmětu užitečné v IV054, kde se braly víc matematicky.

Během semestru jsme dostali 5 dost variabilních úkolů. Zvlášť ten první působil dost zoufale, protože tam byla doporučená nějaká implementace algoritmu v céčku, kterou jsme měli modifikovat, jenže se mi ji vůbec nedařilo ani zprovoznit (navíc je to céčko, fuj). Snad ještě horší pak byl oficiální statistický nástroj pro testování, co jsme na to měli použít (jinak pro statistické testy je prý daleko lepší a rychlejší online verze, jenže to jsem zjistil až pak). Zajímavé je, že většinou dostanete nějaké doporučení, ale programovat si to můžete v čem chcete, důležitý je jen výsledek. Oproti ostatním předmětům, kde máte poměrně dost striktně řečené, co přesně musíte dodržet, je to příjemná změna. Výherní strategie, kterou jsem pak s úspěchem aplikoval na další úkoly, je tudíž nekomplikovat si práci a použít to nejjednodušší, co vám vyhovuje, třeba i za cenu ztráty nějakých funkcí nebo výkonu. V druhém úkolu jsem dokonce zašel celkem do extrému a dělal to celé v Pythonu, který jsem pak nechal puštěný celou noc, aby mi notebook ráno řekl, že mu došla paměť (takže byla moje myšlenka, jak to udělat, špatně). Třetí úkol bylo prozkoumávání eliptických křivek (což je o to zajímavější, když ani netušíte, co to je – doporučuji Sage), ve čtvrtém se objevily nějaké digitální podpisy. Celkově obtížnost spíš klesala, vtipný byl poslední úkol, ve kterém se nechtělo v podstatě nic – programoval se tam jen jeden řádek (!) a hledal se leak v kódu – ale tím byl vlastně složitý, protože to dost lidí překomplikovávalo a hledalo v tom něco složitého. Nakonec jsme ještě mohli udělat bonusový úkol, vylepšení OpenSSL dokumentace, který se pak ale odečetl od zkoušky.

Pozor: je potřeba si pozorně přečíst a dodržet instrukce k odevzdávání úkolů, které jsou poměrně striktní ve všech ohledech (limit slov a struktura a pojmenování souborů). Automaticky se to potom zpracovává a v případě nedodržení vám hrozí dost velká penalizace, protože to někdo bude muset manuálně překontrolovat. Naopak v případě špatné odpovědi máte často šanci na i na částečné body, což je příjemné zvlášť oproti loňskému C++.  Pozor i na opisování, prý ho nemají rádi a docela často hlásí lidi na DK. Diskutovat ohledně zadání je ale povolené, což je super, bez toho by byly úkoly ještě daleko těžší: na Discordu se často objeví někdo, kdo vás aspoň trošku nakopne správným směrem.

Zkouška v online podobě byla open book a tím pádem i dost časově náročná. Zajímavá (a trochu otravná) mi přišla podmínka uvést odkaz na zdroje použité během zkoušky, protože to o to víc zdržovalo, i když jsem stejně neměl čas nic moc hledat. Jinak asi záleželo dost na otázkách, ale celkově to hodnotí hodně mírně, pokud nepíšete nesmysly, navíc jsme dostali i pár vzorových otázek, které se tam pak skutečně v nějaké podobě objevily.

PV168 Seminář programování v jazyce Java

rozsah: přednáška a povinná cvičení (2+2), 3 kredity
přednášející: Ing. Petr Adámek + Pavel Hrdina

cvičící: Ing. Pavel Hrdina + Mgr. Luděk Bártek, Ph.D.
hodnocení: zápočet
úspěšnost: 100 %
podmínky: účast na cvičení a celosemestrální projekt

při absolvování: si konečně zkusíte velký projekt

online výuka: plnohodnotná, živě streamované přednášky a cvičení přes Zoom

Přednášky: Přednášky nebyly špatné, vždycky jeden člověk přednášel a druhý případně doplňoval a komentoval (sympatické je, že oběma přednášejícím jsme mohli tykat!). Proto občas docházelo ke vtipným momentům, když se oba přednášející nemohli na něčem shodnout a následovala výměna názorů, třeba proč by tu proměnnou jeden pojmenoval tak a druhý jinak. Díky tomu ale byly trochu zdlouhavé, občas se protáhly i nad dvě hodiny, což se pak už dost projevilo na mojí pozornosti. Občas to trochu připomínalo reklamu na knihu o efektivním programování v Javě, na slajdech mívali citace a mluvili o ní každou chvíli tolikrát, že pokud tenhle předmět není autory té knížky sponzorovaný, určitě by měl být.

Hlavně na začátku ty přednášky trochu drhly a nahrávalo se tak každý druhý týden, navíc čtvrtek večer místo původního rozvrhového času, tak tam moc lidí naživo nechodilo. Při interakci na živých přenosech se prý dávaly nějaké bonusové body, ale co s nimi nakonec udělali, nevím, protože v předmětu žádné body nejsou. Prý to mělo být nějaké pozvání do vinného sklípku či co, čemuž bych se nedivil, protože většina přednášejících z Javy je prý na víno celkem vysazená, web jednoho z přednášejících s názvem Bílý sklep mluví za všechno :)

 

Průběh semestru: Letos byl předmět poprvé učený novým způsobem pod vedením Paula (Pavel Hrdina) za účelem udělat předmět co nejužitečnější a nejpraktičtější, což se podle mě povedlo, takových předmětů by bylo potřeba víc. 

Cvičení měla být především zážitková, dostanete nějaké úkoly a ve skupince čtyř lidí je máte splnit nad daným kódem, následuje nějaká reflexe, jaké to pro vás bylo, a správné řešení (což je fajn, že člověk vidí, jak se to mělo dělat a co třeba šlo udělat líp). A zážitek to teda rozhodně byl, protože oba cvičící naší skupiny se k sobě naprosto dokonale nehodili. Cvika vedl Paul, člověk z praxe, navíc nadšenec do IDEy, takže nám každou chvíli ukazoval nějaké její funkce nebo klávesové zkratky. Zpětně nechápu, jak jsem mohl několik let bez některých zlepšováků programovat a hlavně proč nám je někdo neukázal na základních předmětech, třeba takový Git, se kterým se mi dělá v idečku daleko líp než přes terminál. No a proti Paulovi doktor Bártek, teoretik, co IDEU očividně nesnáší a pořád vychvaluje NetBeansy. Při řešení úkolů to pak většinou vypadalo tak, že jsme se do něčeho pustili, přišel Bártek a něco nám poradil, později přišel Paul a ptal se, proč to proboha děláme tak blbě :D 

Hlavní náplní předmět pak byl projekt ve čtyřčlenných skupinách, jednoduchá aplikace se vším všudy. My jsme dělali evidenci zaměstnanců, další témata byla tuším rozpis financí, výživové poradenství a systém pro rezervaci pokojů. Je dobré si zapsat stejnou skupinu s kamarády, abyste mohli být na projekt spolu, protože když dostanete k sobě někoho, s kým se neshodnete nebo kdo na to bude kašlat, což se mi na cviku párkrát stalo, budete mít problém. Každý tým pak dostane přiděleného cvičícího jako zákazníka, se kterým budete projekt konzultovat. Jsou stanovené nějaké milníky pro projekt, do kdy máte udělat jednotlivé části, a cvičící by to pak měl s vámi probrat. A tady nastal kámen úrazu, protože každý cvičící měl úplně jiné požadavky i náročnost. Naším zákazníkem byl doktor Bártek, od kterého jsme nedostali v podstatě žádnou vazbu na kód a k funkcionalitě jen minimální, navíc jeho feedback byl dost často celkem mimo (třeba po druhém milníku byly jeho komentáře ještě ke staré verzi, očividně mu to vůbec nepřišlo divné, že tam nemáme nic z toho, co se chtělo). Na konci nám to spíš komplikoval, protože vždycky objevil nějaký drobný bug, my jsme ho opravili, odevzdali a on si zas našel něco jiného. Kromě zákazníka byla ale práce na projektu hodně fajn, ve čtyřech lidech už je potřeba tu práci nějak synchronizovat, dělat meetingy ohledně toho, kdo co udělal, a podobně, což se dost přibližuje tomu, jak to funguje v praxi, dokonce jsme si v rámci našeho týmu udělali i board na gitu a trackovali tam jednotlivé issues.

PV028 Applied Information Systems

"Když nebudete stíhat vyřešit ticket s issue včas, můžete si od zákazníka vyžádat spoustu informací navíc. Sice vám nejspíš nebudou k ničemu, ale je pravděpodobné, že vám je nebude schopen poslat hned, a získáte čas"

(přednášející)

rozsah: přednáška (2+0), 3 kredity
přednášející: RNDr. Jaroslav Ráček, Ph.D.
hodnocení: kolokvium, schváleno
úspěšnost: 99 %
podmínky: dvě eseje, závěrečný test
po absolvování získáte: spoustu zajímavých nepotřebných informací, jako že brněnská nemocnice používá potrubní poštu
online výuka: původně žádná, nakonec OK (záznamy)
bonus: přednášející ve volném čase žongluje, to nesmíte minout!

Přednášky: Jak jsem zmiňoval u PB153, jde o skvělého přednášejícího, kterého lze bez problémů poslouchat v reálném čase bez zrychlení, má i fajn smysl pro humor. Nějakým způsobem mi jeho výklad hrozně vyhovuje a dost si z něj pamatuju. 

Předmět je perfektní zkombinovat se Swingem, protože poskytuje náhled na některé projekty z praxe. Viděli jsme příklady nemocničního ISu, pak něco o životním prostředí a velkoobchodu s bateriemi, nakonec pár přednášek o smlouvách. Zajímavé mi přišlo skoro všechno.

Průběh semestru: Bohužel z organizačního hlediska to byla katastrofa. Na začátku semestru přišel email, že žádná výuka kvůli koronaviru nebude a že máme jen napsat dvě eseje. Na to si dost lidí stěžovalo, někteří přednášejícímu, no a někdo napsal i na vedení fakulty. 

Na to zareagoval doktor Ráček dost podrážděně, protože si očividně chtěl ušetřit práci a nemohl, a napsal email, že teda nahraje nějaké přednášky (nakonec jich bylo sedm), ale že nám přidá závěrečný test. Protože už bylo po období, kdy šlo odepisovat předměty, studenti (nebo aspoň ta část, co je na Discordu) na dva tábory: jedna proklínala toho, kdo si stěžoval, druhá byla naopak ráda, protože to je státnicový předmět a bez jakýchkoliv materiálů by se z toho státnicovalo dost blbě, nehledě na to, jak blbé je psát eseje na základě ničeho a nulový přínos předmětu jako takového (z toho je asi jasné, že jsem v druhé skupině). 

První esej byla zadána asi dvěma větami, že máme popsat nějakou vybranou doménu veřejných systémů. Takhle obecné zadání bylo dost problematické, protože dost lidí ani po zhlédnutí přednášek netušilo, co přesně se po nich chce. Druhá esej (popsat SLA pro jeden vybraný systém) už byla zadána o něco líp, akorát oproti plánovanému harmonogramu asi o měsíc později. Stejně jako seznam otázek k závěrečnému testu, který se k nám dostal až v lednu. Samotný test byl ale dost lehký (i když některé otázky nejednoznačné) a navíc k němu společnou prací vznikl fajn dokument.

Takže nakonec vážně zajímavý předmět, škoda jen těch komplikací kolem, přitom distanční výuka má být plnohodnotná, tak je smutné, že se kvalita výuky nějak víc nehlídá – nedělám si iluze, že to je jinde lepší, spíš naopak.

PV175 Správa systémů MS Windows

rozsah: individuální, 4 kredity
přednášející: Mgr. Libor Dušek + Ing. David Leška + RNDr. Šimon Suchomel + Mgr. Ondřej Šebela
hodnocení: kolokvium, uděleno napoprvé
úspěšnost: 97 %
podmínky: odpovědníky s neomezeně pokusy, závěrečný test
při absolvování: získáte materiály a informace, které pak můžete použít při práci na vlastním počítači
online výuka: plnohodnotná, předmět je online i za standardních podmínek

Průběh semestru: Předpokládá se samostudium z powerpointových prezentací s vloženými videy, které dostanete každý týden. Doporučuji prezentace upravovat, vpisovat si do nich další informace a – pokud vás to bolí do očí aspoň z půlky co mě – opravovat chyby v interpunkci, kterých jsou tam desítky.

Ke každém prezentaci se pak váže jeden odpovědník, který musíte udělat bez chyb. Dřív na ně prý byly omezené pokusy a bývalo to dost o nervy, ta doba už je ale naštěstí pryč, takže máte neomezené množství pokusů. Určitě se dají někde najít správné odpovědi, lepší je ale podle mě si to vyzkoušet, protože o nic nejde a aspoň se člověk něco nového naučí (takhle zpětně lituju třeba PV005 v prváku, ze kterých jsem si nic neodnesl).  

Závěrečný test je ve formátu 10 otázek po 10 bodech (5 single choice, 5 multiple choice), na absolvování je potřeba 55 bodů, ale za špatné otázky se body ještě navíc odčítají. Na fi.muny jsou k tomu dobré materiály se starými otázkami, ale pozor, v otázkách se často mění třeba jen jedno slovo, tak je potřeba to aspoň trochu pochopit (zejména Powershell a oprávnění). Díky online formě testu to bylo letos o něco snazší.

SBAPR Bakalářská práce

rozsah: individuální, 0–10 kreditů
hodnocení: zápočet, uděleno
úspěšnost: 99 %
podmínky: udělat část práce k bakalářce v domluveném rozsahu

Jak to funguje: Při registraci si můžete vybrat počet kreditů, podle toho, kolik práce plánujete v daném semestru k bakalářce udělat. V té době už byste měli mít vybrané téma, buď z témat v ISu, nebo prostě napíšete nějakému vyučujícímu v oblasti, která vás aspoň trochu zajímá, jestli pro vás něco nemá. Jak přesně to probíhá a co se chce po vás na zápočet, záleží na vašem vedoucím, klidně si ale můžete dát předmět jen jeden semestr, pokud myslíte, že to stihnete. 

V mém případě to znamenalo napsat každý měsíc krátký report o tom, co jsem udělal (skoro nic :D) a nakonci napsat kousek práce, ale o tom až někdy jindy.

...

Přeju všem hodně štěstí a trpělivosti nejen s covidem, je to těžké asi pro všechny z nás, ale je potřeba najít si ve všem aspoň něco dobré!