Antalymis' Blog

Jedenáctý semestr Už je to tady. Po pěti a půl letech studia je tu konec. Je až šílené, když si uvědomím, že člověk stráví téměř čtvrt století studiem, aby si pak mohl před jméno napsat tři písmenka (nebylo by jednodušší zajít na matriku?). Jistě, člověk nestuduje jen pro titul, zvlášť u nás na FI, ale tak nějak se nemůžu zbavit dojmu, že na práci, kterou bude člověk vykonávat po zbytku života, by se dalo připravovat nějak efektivněji a hlavně bez tolika stresu. Jinak jsem ale vděčný za všechno, co jsem se na škole naučil.   Státnicím, diplomce a nejspíš i trochu sentimentálnímu ohlédnutí se zpět se budu věnovat v samostatném článku, předtím musím vyrovnat ještě jeden dluh, a sice poskytnout zpětnou vazbu na předměty v mém posledním semestru. Moc jich není, kromě práce na diplomce jsem investoval nějaký čas i do inovace ve výuce, kde se mi podařilo domluvit s vyučujícími PB007 a PV168, abych mohl vést experimentální skupinu, která spojuje oba předměty dohromady. Myšlenku spojení te...

Desátý semestr Už před nějakou dobu jsem udělal rozhodnutí prodloužit si studium o dalšího půl roku, což prozrazuje, že desátý semestr pro mě nebyl posledním. Pokud budete nad něčím podobným uvažovat, tak vězte, že nevidím moc nevýhod: déle trvající status studenta a s tím spojené výhody, možnost bez problémů pracovat na part-time, zajímavější skladba činností během týdne... Během jara jsem konečně dokončil všechny povinné předměty (vyjma diplomky), z nichž jeden mě dokázal v samém závěru studia solidně potrápit, a tudíž znamenal solidní porci nadávek každý týden – pokud vás zajímá víc, čtěte dále, abyste věděli, jakému předmětu se fakt vyhnout, pokud můžete. Školy ale jinak naštěstí nebylo moc, dostal jsem se na absolutní minimum předmětů, které jsem kdy měl zapsané, paralelně jsem samozřejmě (nejen v práci) pracoval na diplomce, i když se mi s ní nepodařilo pohnout tak moc, jak bych chtěl – budu to muset dohnat před prázdniny, na které naštěstí moc plánů nemám. Kromě toho jsem si opě...

Devátý semestr Zatímco na jaře jsem se studijním programem spokojený nebyl, podzim mi navzdory ubývajícímu světlu (což jinak vážně nesnáším, vstávání za tmy, brr) ukázal jeho světlé stránky. Klíčovým konceptem pro mě byla zejména povinná stáž. O ní se víc rozepíšu dále, ale přiznám se, že myšlenka praktických zkušeností už během studia má za mě něco do sebe a je za mě určitě dobře, že ji škola aktivně podporuje. Celý semestr byl pro mě jinak ve znamení hledání rovnováhy mezi prací, školou a učením, protože týden je ve skutečnosti pro to všechno neuvěřitelně krátký. Zázračný tip nemám, ale zásadní je nejspíš nebrat si toho až moc (to úplně neumím, ale zlepšuji se) a najít si i čas na odpočinek (ani to ale není zrovna má silná stránka 😀). Zároveň se mi docela povedlo nakombinovat předměty, aby se doplňovaly. Co mě bavilo moc, bylo učení PB007 Software Engineering. Snad to bylo pro mé studenty vzájemné a necítili se podobně ztraceně jako já, když jsem tenhle předmět dva roky zpátky absol...

Osmý semestr Asi to jednou muselo přijít. Většině motivovaných lidí se to dřív nebo později stane, že se stane něco, co jejich nadšená očekávání trochu zchladí. V mém případě to byl tento semestr, který ukázal, že mnou vybraný obor není až tak zajímavý, jak jsem si myslel, nebo spíše že skladba předmětů není zrovna ideální. Začalo to v podstatě už minulý semestr, kdy jsem si všiml, že mnou zapsaný předmět ze sekce sítí (PV210) vůbec není síťový. Bohužel jsem však zjistil, že to není ojedinělý případ, a problémů je více. Například u státnic jsou od nás (podle seznamu státnicových otázek) očekávány znalosti ekonomie, které by se mi sice hodily, jenže v žádném povinném nebo volitelném předmětu se neučí. A přesto že jsem na problémy upozornil už před více než půl rokem, podle všeho se nic nezměnilo. Takový přístup se mi opravdu nelíbí. Další problémem byly tento semestr samostatné předměty, z nichž několik bych si radši odpustil, protože mi toho moc užitečného nepřinesly, jak ostatně píšu ...