9. semestr: Work-school-life balance

Devátý semestr

Zatímco na jaře jsem se studijním programem spokojený nebyl, podzim mi navzdory ubývajícímu světlu (což jinak vážně nesnáším, vstávání za tmy, brr) ukázal jeho světlé stránky. Klíčovým konceptem pro mě byla zejména povinná stáž. O ní se víc rozepíšu dále, ale přiznám se, že myšlenka praktických zkušeností už během studia má za mě něco do sebe a je za mě určitě dobře, že ji škola aktivně podporuje.

Celý semestr byl pro mě jinak ve znamení hledání rovnováhy mezi prací, školou a učením, protože týden je ve skutečnosti pro to všechno neuvěřitelně krátký. Zázračný tip nemám, ale zásadní je nejspíš nebrat si toho až moc (to úplně neumím, ale zlepšuji se) a najít si i čas na odpočinek (ani to ale není zrovna má silná stránka 😀). Zároveň se mi docela povedlo nakombinovat předměty, aby se doplňovaly.

Co mě bavilo moc, bylo učení PB007 Software Engineering. Snad to bylo pro mé studenty vzájemné a necítili se podobně ztraceně jako já, když jsem tenhle předmět dva roky zpátky absolvoval. Aby to nebylo tak jednoduché, na konci prázdnin jsem si přetrhal vazy v noze (po pádu z posledního schodu v práci!), takže celý začátek semestru nebylo snadné se do školy vůbec dostat, nakonec se to ale všechno nějak zvládnout dalo, aniž bych o něco zásadního přišel:

PA103 Objected-oriented Methods for Design of IS

rozsah: přednášky, 4 kredity
přednášející: RNDr. Radek Ošlejšek, Ph.D.
hodnocení: zkouška napoprvé, A 

úspěšnost: 97%
podmínky: vnitrosemestrálka (50 bodů) a zkouška (60 bodů), nutno 50 bodů
při absolvování: se vám vybaví všechno, co jste milovali (a nenáviděli) na SWINGu

 

Přednášky: Docela jsem nepochopil, proč je tento předmět povinný na celé Vizuální informatice, se kterou nemá naprosto žádnou souvislost, a naopak na naší specializaci není ani volitelný. Pokud se ale člověk zajímá o vývoj softwaru, tak si myslím, že přednášky mohou být dost zajímavé. Na přednášky se navíc vyplatí i chodit, protože dvakrát za semestr je možnost za jednoduchý model vymodelovaný na papír získat až dva body navíc k závěrečnému hodnocení. Angličtina i výklad přednášejícího určitě patří na fakultě k těm lepším, poslouchalo se mi to dost příjemně a ocenil jsem i snahy o větší interaktivitu (využití slida pro dotazy studentů, modelování dopravního systému). 

Průběh semestru: Látka celého předmětu se dost točí kolem SWINGu, konkrétně se tu řeší hlavně nejrůznější vzory. Pokud si z nich člověk odnese ty základní principy, tak si myslím, že se to může dost hodit při programování složitějších aplikací. Navíc se dá předmět propojit s předmětem PV167 Seminář návrhových a architektonických vzorů, který představuje obdobu cvičení a kde se všechny koncepty  reálně použijí na nějakém projektu (trochu je mi líto, že jsem to neudělal, možná příští rok?).

V průběhu semestru se píše multiple choice vnitrosemestrálka, která je nečekaně online za využitím všech materiálů. Přesto nebyla zrovna snadná, protože kromě pár teoretických věcí, které se daly dohledat ve slajdech, cílila hlavně na praktické pochopení jednotlivých vzorů na příkladech (otázky typu 'Na kterou roli vzoru můžeme namapovat tuto třídu?'). Doporučuji kreslit si třídy na papír a nenechat se zmást, pokud vám podezřele často vychází, že žádná role není správně.

Závěrečná zkouška už byla prezenčně bez materiálů. V teoretické části byl naštěstí u každé otázky uveden počet správných odpovědí (tenhle koncept by se měl u multiple choice používat častěji!), i tak mi přišly některé otázky trochu nejednoznačné. Praktická část spočívala v modelování class diagramu podle zadané situace za využití předepsaných vzorů, což bylo příjemné zejména díky tomu, že jsme diagramy těch vzorů dostali a nemuseli si je pamatovat. Jako přípravu na vnitro i zkoušku jinak doporučuji dofactory a refactoringuru, kde jsou vzory vysvětlené zase trochu jinak i s příklady.

Organizačně byl jinak hodně dobře zvládnutý, přesně jsme věděli, co ve zkouškách očekávat, a testovalo se spíš praktické pochopení. Snad jen zadání by si měl někdo ještě pročíst, protože jak ve vnitru, tak ve zkoušce se objevila chyba. Vzhledem k ne úplně dobrým výsledkům se nakonec posouvaly i hranice na jednotlivé známky, takže za mě zajímavý a celkem i jednoduchý předmět.

PV179 Vývoj systémů v C#/.NET

rozsah: přednášky a částečně povinná cvičení (2+2), 4 kredity
přednášející: RNDr. Martin Macák

cvičící: Bc. Ondřej Pavlica + Bc. Dominik Lašo
hodnocení: uznáno
úspěšnost: 99%
podmínky: získat 37/50 bodů z obhajob projektů a odpovědníků, schválení finálního projektu
po absolvování budete: konečně znát základní architekturu aplikací

Přednášky: Martinovy přednášky byly fajn, dokonce včetně praktických ukázek, ale bylo jich bohužel dost málo. Zbytek vyplnili zvaní hosté z praxe. Nemám nic proti zvaným přednáškám, i když jejich užitečnost pro mě je diskutabilní, ale tady jsem měl pocit, že je to na úkor základní látky předmětu. Některé koncepty nebyly na přednáškách probrány vůbec a na cvičeních nám kvůli tomu museli spoustu konceptů vysvětlovat nově a zbylo méně času na praktickou práci, čemuž by se dalo předejít. Uvítal bych výrazně méně zvaných přednášek a probrat všechny teoretické věci na přednáškách.

Cvičení: Naši dva cvičící byli takové komické duo. Každý cvičící má svůj styl, ale z mého pohledu to někdy se vzájemnou interakcí už trochu přeháněli, a přišlo mi to neprofesionální (rozhodně bych si nedovolil před studenty zdrbat druhého cvičícího, že vykládá nesmysly). Dalším negativním důsledkem je, že se tím ztrácel čas. 

 

Na začátku některých cvičení byl odpovědník z přednášky formátu multiple choice. Vzhledem k tomu, že body sloužily spíš jako doplněk bodů z projektu, mi to přišlo poněkud zbytečné a hlavně se následnou diskuzí o otázkách zapláclo tolik času, že to bylo skoro až kontraproduktivní. Po odpovědníku následovala teoretická část, někdy více, někdy méně užitečná a srozumitelná, a demo. Zbytek cvičení měl být věnovaný praktickým úkolům, ale upřímně řečeno u nás tahle část moc nefungovala. Projekty, na kterých jsme měli pracovat, byly často hodně složité a zorientovat se v nich bylo někdy těžší než udělat samotné úkoly, takže v krátkém čase, který na to obvykle zbýval, to nemělo moc smysl. 

Některá cvičení byla věnována obhajobám projektu, což znamenalo prakticky čekat, až se k vám dostane cvičící, a proberete spolu pár otázek ohledně projektů. Samotný koncept není vůbec špatný a donutí vás dělat na projektu průběžně, ale šlo by to určitě časově rozvhrnout lépe a zkombinovat se samostatnou prací nebo to udělat mimo cvičení. Jinak musím ale ocenit, že oba cvičící byli naprosto v pohodě a nebyl problém jim kdykoliv napsat o radu.

Průběh semestru: Hlavním jádrem předmětu je projekt v týmu po cca 3 lidech: webová aplikace s vlastním výběrem tématu i technologií. Aplikaci stavíte odspodu od databáze až po uživatelské rozhraní, a protože jedním z cílů je naučit se architekturu aplikací, je potřeba tam mít nejrůznější generické vrstvy. Obtížnost projektu (a tím i předmětu) pak dost závisí na tom, jakou kombinaci zvolíte.

V našem případě jsme se rozhodli implementovat zjednodušenou verzi zaklínačského systému, který jsme navrhovali v PA116 a plánovali v PA179. Trochu jsme nechápali, proč tam přidávat navíc generickou infrastukturní vrstvu, koneckonců změnu ORM určitě neplánujeme, ale nakonec jsme se v tom nějak zorientovali, i když nám to přišlo jako dost zbytečné obalování. Další, co jsem nepochopil, je, proč se dependency injection jakožto základní koncept, který všechno svazuje dohromady, učí až skoro na konec, a ještě k tomu ani nemá věnovanou přednášku (my už jsme ho naštěstí potkali dřív, ale jinak by to bylo strašně confusing). Zásadní problémy se ale ukázaly potom, co jsme si na frontendovou část zvolili Blazor. Znělo to jako dobrý nápad, vyzkoušíme si práci s něčím modernějším než klasické MVC, kamarád v tom už něco zkoušel... až na to, že když jsme se pokusili nějakou základní verzi spustit, zjistili jsme, že to nefunguje. Když jsme našli v dokumentaci, že "the unique application model that Blazor Server provides requires a special approach to use Entity Framework Core", tak nám došlo, že je zle, protože to znamenalo, že problém jsou právě ty generické vrstvy, které tam kvůli požadavkům předmětu máme. Začalo tak náročné zjišťování, kde-co-jak pofixovat, aby to aspoň nějak fungovalo (kvůli Blazoru nám ani cvičící nemohli moc pomoct), které nakonec skončilo kompletní předělávkou celé té architektury, kterou jsme tak náročně budovali, a vyhozením některých zbytečných vrstev. Nakonec se nám aplikaci podařilo úspěšně nasadit na web (přihlašovací údaje ciri, Password123!), ale upřímně přiznávám, že byly chvíle, kdy jsem si myslel, že to fakt nedáme.

 

Ve výsledku jsem se toho naučil strašně moc, a to nejen co se týče C#, ale i co se týče architektury webových aplikací a jednotlivých návrhových vzorů. Zároveň mě udivuje, že je možné absolvovat softwarovou školu, aniž by člověk něco z toho potkal (tenhle předmět jsem měl jen povinně volitelný), protože mi to přijde užitečné do praxe.

 

Bonus: Diagram komponent pro naši aplikaci

PV240 Základy marketingu služeb

rozsah: přednášky (2+0)
přednášející: Ing. Leonard Walletzký, Ph.D.
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 100%
podmínky: získat aspoň 15 z 30 bodů dohromady ze zkoušky a prezentace
po absolvování budete: znát spoustu slavných reklam

Přednášky: Cokoliv, co jsem psal o Walletzkého přednáškách v minulosti, platí i tady. Naštěstí tu nebyly diamanty, a dokonce i smart cities bylo věnováno méně prostoru, což znamená, že většina přednášek byla hodně zajímavá. Během semestru proběhla i zvaná přednáška od Luca Carruby z Itálie, která byla víc interaktivní (fun fact: Carrubo a Walletzký vedle sebe vypadají jako David a Goliáš).

Průběh semestru: V druhé půlce semestru probíhají na přednáškách studentské prezentace o marketingu vybrané firmy. Znamená to pět bodů v podstatě zadarmo, tím spíš, že je děláte v týmech o třech lidech. Aspoň to ale člověka trochu donutí to, co se učí, aplikovat, což se cení.

Zkouška je klasický Walletzkého styl: několik uzavřených otázek s více správnými odpověďmi (dávají se částečné body při jedné chybě) a několik otevřených. Organizačně to není žádná sláva, bodování jsme se dozvěděli až na zkoušce. Navíc bohužel letos byla jedna přednáška přeskočena, přesto se z ní objevily otázky hned na několika zkouškových termínech. Vzhledem k velmi pěkné statistice známek to ale dost možná nakonec nějak vzali v potaz.

SA100 Internship - Management

rozsah: praxe o délce 400 hodin, 16 kreditů
koordinátoři: RNDr. Jaroslav Ráček, Ph.D. + Bc. Alena Hooperová
hodnocení: uznáno
úspěšnost: 100%
podmínky: absolvovat stáž ve firmě, nahrát příslušné dokumenty a prezentaci
po absolvování budete: mít v životopise pracovní zkušenost, díky čemuž budete pro zaměstnavatele atraktivnější

 

Průběh: Nejlepší čas začít hledat je nejspíš už někdy na jaře, bývají různé DOD ve firmách nebo třeba Den s průmyslovými partnery na FI, kde si můžete s jednotlivými firmami promluvit, pobavit se o tom, co dělají, a třeba vás některá z nich zaujme. To byl přesně můj případ, díky kterému jsem dostal práci dost snadno. Než takovou akci navštívíte, je dobré si aspoň trochu rozmyslet, co byste tak mohli chtít dělat, nebo aspoň co určitě dělat nechcete, abyste věděli, na co se tam ptát. Vybírat z partnerů má jinak ještě jeden benefit: nejspíš už někdo ve firmě stáž absolvoval a tím pádem jsou problémy méně pravděpodobné. Samozřejmě můžete využít i to, pokud už nějakou práci máte, je úplně jedno, na jaký jste úvazek nebo kolik dostáváte, to všechno si sjednáváte s firmou sami. 

 

Po tento bod je to stejné i pro ostatní stáže včetně bakalářské, různé programy mohou mít ale různé požadavky na to, co budete během stáže dělat. Klíčový je až návrh stáže, který odevzdáváte při žádosti o zápis předmětu a který je odsouhlasený i firmou, v němž by měl vámi uvedený popis pracovní pozice sedět s tím, co se od vás očekává, aby vám mohla být stáž uznána. V případě ŘSSS je to trochu neurčitě uvedené na informační stránce jako interdisciplinární komunikace a využití technických znalostí v IT, což jinými slovy znamená, že byste neměli software jenom vyvíjet, ale také se aspoň trochu podílet na něčem dalším (třeba komunikace se zákazníkem, cenové odhady, management, UX/UI...). Je dobré na to aspoň trochu myslet už při hledání práce, protože zhruba půlku stáže je fajn absolvovat už o prázdninách (při cca polovičním úvazku vychází magisterská stáž na cca 20 týdnů, což je míň, než má semestr). Zároveň se ale očekává, že druhou půlku strávíte primárně prezenčně během výukové doby semestru.

V průběhu a na konci semestru se odevzdává výkaz práce a report, ve kterém popisujete svou stáž. Naštěstí je tam osnova, takže se ty stránky píšou docela dobře, ale kdybyste už nevěděli, co psát, hodnocení absolvovaných předmětu a to, jak vám byly (ne)užitečné, to jistí. Vzhledem k tomu, že jediný feedback, co jsem dostal na většinu odevzdaných věcí, bylo ultimátní "OK", nemůžu se zbavit dojmu, že celé se to sepisuje jen proto, aby se to mohlo někde vykázat, ale vlastně nic z toho nikoho nezajímá, což je trochu škoda. Uvítal bych pár slov aspoň k závěrečné prezentaci nahrávané do ISu.

Hlavní výhodou stáže je za mě hlavně to, že člověk může porovnat to, co se učí v jednotlivých předmětech, s tím, jak se to reálně dělá v praxi. Doba, kdy mohlo VUT říkat, že naše studium není dostatečně praktické, je definitivně pryč, a fakticky se tím podpoří práce během studia, která už u většiny studentů stejně probíhá. Takhle to aspoň může univerzita aspoň trochu regulovat, naopak pro studenty je super, že na práci mají dost času a nemusí k tomu ještě zvládat deset dalších předmětů. Samozřejmě to záleží hrozně moc na tom, kam se člověk dostane, každá firma je úplně jiná a své vlastní výhody i nevýhody.

PA182 Managing in Reality

rozsah: přednášky (2+0)
organizátor: Ing. Michala Kozinová

hodnocení: kolokvium, uznáno
úspěšnost: 91%
podmínky: odevzdat takeaways z každé přednášky, závěrečná shrnující esej
při absolvování: potkáte spoustu úspěšných lidí a poznáte jejich příběhy

 

Průběh semestru: Celý předmět sestává ze zvaných přednášek, většinou v online formě, kam chodí hosté moderátorky předmětu (lepší označení nemám), což jsou její známí z nejrůznějších firem. Někdo byl samozřejmě méně zajímavý a někdo víc, ale v zásadě je super popovídat si s lidmi na vedoucích pozicích v různých firmách a ptát se jich na otázky, protože k něčemu takovému by se člověk jinak nejspíš jen tak nedostal. Navíc měl každý host úplně jiný pohled na věc, což bylo osvěžující. Jen mi přišlo, že je trochu škoda, že většina hostů nedorazila osobně, protože naživo to celé tak nějak působí líp a víc si z toho člověk zapamatuje.

 

Po každé přednášce je potřeba vyplnit krátký formulář a vypsat do něj, co nám přišlo od hosta zajímavé a případně poskytnout zpětnou vazbu. Setkání se nahrávají, takže pokud nestíháte, dá se to udělat později, ale přijdete tím o možnost ptát se na otázky, co vás zajímají, což je asi to nejzajímavější. Na konci semestru je pak potřeba ještě krátce popsat, co nám předmět přinesl jako celek. I tak se pořád jedná o zajímavou kreditovku bez jakékoliv teorie.

PV236 Time Management and Effectiveness

rozsah: přednáška jednou za 14 dní (1+0)
organizátor: RNDr. Josef Spurný, Ph.D.

hodnocení: kolokvium, uznáno
úspěšnost: 100%
podmínky: odevzdat krátký úkol jednou za 14 dní, závěrečná prezentace
alias: Vybrané kapitoly z praktické psychologie

 

Průběh semestru: Další zajímavá kreditovka, která se navíc koná jen jednou za čtrnáct dní. Na začátku semestru jsme si mohli vybrat témata (v podstatě skoro cokoliv z psychologie), kterým se chceme během semestru věnovat, a podle se vytvořil rozvrh přednášek. Samotné přednášky se nám pak snažily témata představit co nejvíc prakticky, to znamená nečekejte žádné složité pojmy a definice, občas to bylo i interaktivní, nějaké aktivity a podobně.

Z každé přednášky bylo potřeba vyplnit odpovědník s reflexí a vypracovaným cvičením, typicky nějaké rozmyšlení vlastních cílů a podobně. Většinou to zabralo maximálně kolem hodinky a bylo vidět, že ty úkoly jsou zadávané spíš pro nás, abych se donutili si některé ty probírané techniky vyzkoušet, což bylo fajn. Kromě toho bylo potřeba jednou za semestr prezentovat na libovolné související téma na asi 5-10 minut, opět nic těžkého. Myslím si ale, že by předmětu víc seděla každotýdenní přednáška, bylo vidět, že se dost věcí nestíhá. Jinak ale příjemný a ne moc náročný předmět.

Závěrem

Podle statistik se zdá, že jsem měl na podzim samé jednoduché předměty. Docela to i odpovídá realitě (i když C# nás dost potrápil), což je podle mě vzhledem ke kombinaci s prací jen dobře, protože i tak mi to s učením vycházelo na přes 40 hodin práce týdně :)