2. semestr: Ve Znamení C

Druhý semestr

První rok na fakultě uplynul a v září nastoupí úplně noví studenti - už nebudeme nejmladší! Je to zajímavé, ale tím, jak je každý semestr vlastně samostatná kapitola, mi přijde, že jsem toho za ten rok života stihl neuvěřitelně moc. Asi to bude tím, že každý nový předmět znamená hromadu nových lidí i věcí, jiného cvičícího, přednášejícího i téma, tím pádem i spoustu nových vzpomínek. Opět obrovská změna oproti gymplu, kde se člověk učí několik let za sebou víceméně to stejné i stejným stylem, a pak ty roky člověku začnou splývat. Vysoká je oproti tomu mnohem dynamičtější, což mi přijde opravdu super, člověka ty předměty (až na výjimky) nestihnou otrávit :)

Ještě si neodpustím drobnou úvahu nad tím, že po prvních vysokoškolských zkušenostech absolutně nechápu, proč jsou na základkách i středních většinou jednohodinové předměty víckrát týdně. Všechny ty fyziky, chemie, biologie a podobně rozhodně většinou nepatří mezi nejoblíbenější předměty, přesto se s nimi musí člověk otravovat dvakrát týdně. Podle mě je systém dvouhodinovek prostě výhodnější: z pohledu učitele proto, že se toho daleko víc stihne (kolik času se ztratí na administrativě jako absence a podobně, navíc se nemusí chystat na tolik předmětů za den). A z pohledu studentů pak proto, že mít míň předmětů denně znamená mnohem míň zkoušení a testů, takže se na ně pak dá i reálně připravit. Pokud člověk může mít zkoušení nebo psát test třeba ze čtyř/pěti předmětů denně, tak se reálně připravovat na každou hodinu prostě nedá. Nehledě na drobnosti, že se to líp pamatuje a děti by nepadaly k zemi pod váhou desítek učebnic a sešitů.

Ale konečně k tématu druhého semestru: co se týče časově náročnosti, přišel mi mnohem horší než první, a to hlavně kvůli programovacím úkolům z céčka. Už podruhé za dva semestry jsem byl donucen přehodnotit to, co je podle mě standardní délka úkolu - aktuálně kolem pár desítek hodin a vážně doufám, že už se to moc stupňovat nebude, protože už není moc kde brát. Co se týče zkoušek, je to podobná pohoda jako první semestr, nic extra náročného, až na zkoušku z algoritmů, která byla asi první zkouškou, u které jsem se fakt bál, že ji nezvládnu.

Z vedlejších akcí mě příjemně překvapilo, jak je naše fakulta aktivní. Určitě si nenechte ujít fakultní ples, na jakém jiném plese si zatančíte na hudbu z Pána prstenů nebo můžete řešit šifrovačky? Na konci semestru se pak koná každoroční festival krátkometrážních filmů z produkce studentů předmětu PV110/PV113 a taky má premiéru svého představení naše fakultní divadlo, obojí muselo dát neuvěřitelné práce a rozhodně stojí za zhlédnutí. Z letošního ročníku FFFI chci vyzdvihnout hlavně Jedničky a nuly a BaDumTss, ty filmy se opravdu povedly.

Druhý semestr pro mě znamenal ještě jednu výraznou změnu, o kterou se postaralo členství v ESN. Vždycky se mi hrozně líbily univerzitní spolky z amerických filmů a výhody na MUNI je v tom, že jich je tu opravdu hodně, víc, než se dá reálně sledovat. ESN je možná jeden z největších, ale podle mě rozhodně pořádá nejvíc akcí. Ty jsou sice primárně určené pro studenty, co jsou tu na Erasmu, ale jsou veřejně přístupné úplně komukoliv. Je až neuvěřitelné, kolik se toho v rámci semestru pořádá, skoro každý den něco, různé kvízy, sporty, party, prezentace jídla... Skoro víc než pro domácí studenty, podle mě se to všechno ani nedá (bez obraceče času) v jeden semestr stihnout :)
Pokud se nechcete po večerech nudit a naopak chcete potkávat zajímavé lidi z různých částí světa, pak vám můžu ESNko jen doporučit.

IB002 Algoritmy a datové struktury

"TUNA!"

(přednášející)

rozsah: přednáška a skoro povinná cvičení (2+2), 6 kreditů
přednášející: prof. RNDr. Ivana Černá, CSc.
cvičící: doc. Mgr. Jan Obdržálek, Ph.D.
hodnocení: zkouška napoprvé, B
úspěšnost: 48%
podmínky: aspoň 15 bodů z odpovědníků na cvičeních (13x2 bodů), aspoň 50 % bodů z obou částí zkoušky, nepovinné domácí úkoly

Přednášky: Poměrně zvláštní kombinace, přednášející mluví slovensky, ale přednáší podle českých slajdů. Samotné učivo je dost různorodé a zajímavé. Začíná se u obecnějších principů algoritmů včetně odhadů složitosti, zvláště to druhé jmenované je dost otrava, protože od té chvíle musíte nejen řešit, aby vám řešení fungovalo, ale taky aby bylo dostatečně rychlé/efektivní, což někdy odhadnout není zrovna sranda, protože se tam zanedbávají různé konstanty a podobně. Poté se berou různé datové struktury a nakonec grafy, to mě už bavilo víc, protože se to všechno dá nakreslit a nad schématem se přemýšlí mnohem líp.

Přednášky byly docela názorné, profesorka používala hodně ručně kreslených schémat, na kterých se to dalo dost dobře pochopit, akorát mě trochu fascinovalo, že si je vždycky tím, že do nich kreslila, zničila :) Výklad šel vždycky sledovat tak do půlky, pak už se většina lidí unavila, protože to byly pořád variace na to samé, věci typu Deset podpřípadů vkládání/mazání do červenočerného stromu nejsou zrovna podívaná, u které byste vydrželi hodinu a půl, zvlášť když jste před týdnem viděli skoro to samé, jen s jiným stromem a sadou pravidel. Na konci semestru už mě to přestalo bavit a na přednášky jsem koukal ze záznamu, to bylo daleko lepší, protože člověk mohl některé zdlouhavé pasáže přeskočit - ale jinak to bylo srozumitelné a měl jsem pocit, že jsem to z těch přednášek docela pochopil, což není úplně časté.

Cvičení: Nakonec jsem skončil se stejným cvičícím jako v MZI, ne že bych to udělal úplně záměrně, ale pasovalo mi to pěkně do rozvrhu a byl jsem s ním docela spokojený. Průběh cvičení byl obdobný, jen minipísemky byly nahrazeny odpovědníky na teorii z přednášky. Bohužel přednáška byla ve čtvrtek a cvičení až další týden, navíc hned na začátku došlo k posunu a látka z přednášky vyšla na dvě cvičení, takže po cca 11 dnech od přednášky už to člověk stejně většinou zapomněl. Odpovědníky nebyly nějak extra těžké, většinou stačil zelený rámeček ve sbírce plus nějaká základní teorie ze slajdů (jak měl kdo štěstí, obvykle ANO x NE), ale zvlášť ze začátku to bylo docela stresující, protože je nutné získat nad polovinu a za každou chybu se ještě navíc strhávají body. Je potřeba v tom nehledat žádné extra chytáky a aspoň trochu se připravit, případně umět tipovat, ale tohle je ta snadná část předmětu. Pozor, je nutné chodit včas, protože tady máte na rozdíl od jiných předmětů odpovědník zpřístupněný skutečně jenom během prvních 5 minut cvičení. Stejně tak se nevyplatí podvádět ani veřejně sdílet otázky, znamená to v podstatě F a disciplinárku - hned první týden tak chytili jednoho chudáka, který během úplně prvního odpovědníku na organizační pokyny otevřel interaktivní osnovu v ISu a tam si přečetl, že během odpovědníku nesmí používat žádné materiály včetně interaktivní osnovy.

Potom se probíraly příklady ze sbírky, na cvičení se stihlo jen pár základních typů příkladů, zbylé cca dvě třetiny z každé kapitoly jsou určeny k domácímu procvičení. Podobné příklady bývají v teoretické části zkoušky, ale nevýhoda je, že většina jich nemá dostupné řešení, takže to moc nepomůže.

Cvičící byl fajn, v problematice se vyznal a uměl ji vysvětlit, navíc upozorňoval na časté chyby i u zkoušky. Je zkrátka vidět, že už má léta zkušeností - co vím z doslechu, tak někteří mladší cvičící se v nějakém příkladu občas ztratili, na druhé straně zase měli méně formální přístup, který mi vyhovuje víc. Během semestru jsem kvůli svátkům nahrazoval cvičení u Honzy Horáčka, kde se na cvičení víc pracovalo ve skupinách, a přišel mi taky v pohodě.

Průběh semestru: Praktická programovací část je nechána na doma. Každý týden je zadán jeden procvičovací příklad (většinou implementace algoritmů z přednášky), není špatné se na to mrknout, ale po týdnu je zveřejněno řešení, takže se to až tak nevyplatí, v podstatě jde jen o to se vyznat v (občas zbytečně matoucím) pseudokódu ve slajdech a přepsat to do Pythonu. Taky je zadán každý týden domácí úkol, většinou několik krátkých příkladů, které se odevzdávají elektronicky a řešení ihned vyhodnotí odpovědník(!), na který je 5 pokusů. Aby testy prošly, je potřeba mít ošetřené všechny okrajové případy (včetně blbostí jako prázdný seznam nebo graf velikosti nula) a dodržet požadovanou složitost. Řešení je tak potřeba před odevzdáním důkladně otestovat vlastními testy. Úkoly nejsou nijak dlouhé, většinou bylo za pár hodin hotovo (a občas samotné testy zabraly déle než psaní kódu).

Tady dám jen malou radu: většina věcí se dá vyřešit jednoduše, obvykle modifikací nějakého algoritmu nebo postupu z přednášky/cvičení. Pokud vám z toho vychází nějaký šílený algoritmus, zkuste to jinak, pravděpodobně děláte něco špatně (a nejspíš vám to stejně selže na testech složitosti). Podle mě je cílem naučit lidi před samotným programováním přemýšlet, než něco začnu implementovat, tak si to mám třeba nakreslit a rozmyslet, jestli to z principu může fungovat, spíš než plýtvat časem laděním kódu, který je stejně špatně. To se podle mě povedlo, na druhé straně jsem občas zašel do toho extrému, že jsem byl myšlenkou hodně blízko správnému řešení, ale ani jsem se ho nenamáhal psát v domnění, že by mělo špatnou složitost.

Úkoly nejsou de facto bodované, ale každý neodevzdaný úkol zvyšuje bodovou hranici nutnou dosáhnout v implementační části zkoušky o jeden bod.

V půlce semestru je navíc zadán speciální programovací úkol, na který jsou od zadání dvě hodiny a slouží jako cvičná implementačka, jen jednodušší. Zároveň umožňuje získat až 3 body ke zkoušce (což teda není nic moc stejně jako domácí úkoly, je to spíš pro lepší pocit).

Zkouška: Samotná zkouška se skládá ze dvou částí. Nejdřív je 150minutová implementačka dost podobná domácím úkolům (s využitím slajdů i vlastních kódů, ale bez internetu), obvykle jeden příklad rozdělený na části. Háček je, že sice už obsahuje testy, ale pokud ty základní neprojdou, člověk za daný úkol automaticky dostane nula bodů (naopak to ale neplatí, i se všemi splněnými testy pořád člověk může dostat nulu kvůli špatné složitosti). Po přestávce následuje teoretická část s několika (4/5) úlohami typu vymysli a popiš algoritmus, najdi chybu v algoritmu a proveď vkládání do datové struktury. Z obou částí je potřeba mít dobře aspoň polovinu, jinak F a další termín, na kterém už naštěstí stačí opakovat jen část, ze které neprojdete.

Předmět předchází dost děsivá pověst (stačí se podívat na úspěšnost), přestože jsem si prošel slajdy i některé příklady ze sbírky a hlavně starší zadání, stejně jsem pár dní před zkouškou už moc nejedl ani nespal (částečně i kvůli špatnému načasování, protože den před algoritmy jsem psal ještě zápočet z céčka a ani jedno nešlo přesunout). Paradoxně mi to nakonec nepřišlo zas tak hrozné a podařilo se mi projít napoprvé.

Co se týče obsahu, stejně jako loni byla implementačka grafová a grafy se pak vyskytly i v teorii. První termín byl snad ještě grafocentričtější a dopadl mnohem líp, teorií prošlo skoro 50% a implementačkou 25%, což je na tenhle předmět fakt dobrý výsledek. Náš (druhý) termín byl ale mnohem horší. Implementačka mi přišla dost lehká, až mě to překvapilo, skoro celou dobu jsem si vystačil s modifikovaným BFS a jeden úkol už byl v kódech ze cvičení skoro naimplementovaný, navíc tam byl na něj návod. Dokonce mi prošly testy ještě půl hodiny před koncem, v což jsem ani nedoufal. (V dalších termínech implementačky se pak objevily nějaké stromy a haldy.)

Bohatě to ale vynahradila teorie, objevily se navíc červenočerné stromy, na kterých si většina lidí vylámala zuby, protože nestačilo umět nějak vytvořit strom. Pokud to člověk nedělal přesně podle složitého algoritmu z přednášky, kde je nutné si pamatovat spousta podpřípadů, tak mu to stejně neuznali, stejně tak pokud udělal chybu, za cokoliv dalšího už pak opět dostal nulu. Následoval návrh algoritmu, z toho jsem měl dost obavu, ale nakonec se překvapivě opravující(mu) můj slovní popis líbil a dostal jsem plný počet (na rozdíl od lidí, kteří se to pokoušeli pseudokódu rovnou napsat ten algoritmus), tady podle jde o to přesvědčit opravující, že vím, jak by se to dělalo, a zároveň zdůvodnit, proč je to korektní a má to správnou složitost. Podobně dopadl i příklad s algoritmech, kde byla potřeba rozhodnout o jeho složitosti a korektnosti a zase to správně zdůvodnit. Tady se vyplatí předpokládat, že bude existovat nějaký protipříklad, už proto, že exaktní důkaz korektnosti algoritmu pomocí indukce přes invariant by skoro nikdo nezvládl. No a korunovala to jakási hrůznost se složitostí, za kterou mělo 80 % lidí nulu. Vlastně jsme měli jen napsat konstanty a ta myšlenka byla dost jednoduchá, ale v tu chvíli si to uvědomit... Navíc tam byla trochu zákeřnost, byl tam vzorový příklad konstant pro jinou funkci, že se obě rovnají 2, a ono to náhodou vyšlo i pro tu naši funkci :)

Jen u teorie prošlo pouhých cca 12 % lidí, implementačkou pak necelá třetina, takže dohromady na obou řádných termínech prošlo cca 13 % lidí, což je podobně jako loni. Základním kamenem úrazu je podle mě to, že i když se člověk na zkoušku připravuje, pořád to nemusí stačit a je potřeba trocha štěstí, aby to člověka zrovna napadlo. Znám dost chytrých lidí, kteří se prostě jenom zasekli u implementačky na nějaké blbosti a pak to nestihli, nebo opravující nepovažovali jejich zdůvodnění za dostatečné/dostatečně přesné. Dobré je, že stačí opakovat tu část, která se vám nepovedla, nemusíte tedy na obě dvě znova.

Bonus: Díky tomu, že předmět přednáší profesorka Černá (která navíc na přednášku o červenočerných stromech přišla stylově v červenočerných šatech) a úspěšnost je, jaká je, typicky můžete slyšet: "Jak vidíš algoritmy?" "Černě."

PB071 Principy nízkoúrovňového programování (C)

rozsah: přednáška a povinná cvičení (2+2), 6 kreditů
přednášející: RNDr. Petr Švenda, Ph.D.
cvičící: Mgr. Roman Lacko & Matúš Kropuch & Dominik Dubravický
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 69%
podmínky: šest hodnocených domácích úkolů (každý po cca 14 bodech), odpovědníky na cvičeních (10x3 body), zkouška multiple choice (80 bodů), nutno odevzdat aspoň 4 úkoly na kladný počet bodů a získat aspoň 60 bodů z odpovědníků a úkolů (dohromady se zkouškou aspoň 85 bodů), zápočtový příklad a odpovědník

Přednášky: Přednášející je vážně moc milý a absolutně v pohodě člověk. Snažil se udělat přednášky interaktivní a zajímavé, ptal se v průběhu na otázky a zajímaly ho názory na to, co si myslíme, jak by něco šlo udělat apod., přičemž člověk si nepřipadal jako idiot, i když tipnul nějakou blbost. Škoda jen toho počtu lidí, tenhle formát by byl ještě ideálnější v menších skupinách. Většinou se hrál i Kahoot (na první přednášce dokonce třikrát, pak frekvence klesala a párkrát jsme ho dokonce nestihli). Následkem toho všeho taky chodilo na přednášky po celý semestr dost lidí. Přesto všechno mně ale přednášky vyhovovaly míň než v IB111, asi proto, že tam byly ty hlavolamy a hádanky, tady to bylo víc céčkocentrické (CC!) a (vzhledem k názvu předmětu poměrně překvapivě) nízkoúrovňové, což vážně není můj šálek čaje/kávy. Na druhou stranu mi to poskytlo zcela nový pohled na některé věci, co se programování týče.

Cvičení: Předmět za několik posledních let významně expandoval s tím, jak se stal z původně volitelného povinným. S tím souvisí i potřeba nových cvičících: většinou jde o pár let starší studenty, kteří jsou postupně zaučovaní na cvičeních jako pomocníci někoho zkušenějšího, případně mají cvičení ve více lidech. Tak se stalo, že jsem skončil na cvičení vedeném hned třemi lidmi. Zřejmě mám ale na výběr skrytý talent, už podruhé za dva semestry se mi (po MZI) nevědomky povedlo vybrat hlavního cvičícího celého předmětu, kterým je Roman Lacko (neboli lackontr).

Volba to byla skvělá, protože jednak se v céčku vážně skvěle vyzná, jednak umí i docela slušně vysvětlovat. Bohužel ne vždycky jsem to úplně pochytil, bylo to na mě občas trochu rychlé. Na každém cviku se psal na začátku odpovědník, 10 chytákových otázek s přednášek s výběrem ano/ne s odečítáním špatných odpovědí, a ještě před ním jsme se mohli na cokoliv z přednášky zeptat nebo si to nechat vysvětlit, což bylo vážně super (a podle jen na některých cvičeních).

Po něm (a případném doplnění teorie) se začalo programovat podle zadání z předmětových stránek. To byl bod, kde jsem se dost často zasekl a co není podle mě moc dobře vymyšlené. Zadání jsou poměrně dlouhá a složitá, a ještě navíc pracují s kusy již hotového kódu, takže místo, aby si člověk vyzkoušel ty základní céčkové koncepty, stráví šíleného času čtením a snahou pochopit, co (to) má vlastně dělat. Navíc jsou součástí testy na ty funkce, takže pokud člověk nejdřív důkladně nenačte zadání a co to má vlastně dělat, neprojdou mu ty testy. (V důsledku toho jsem na cvičení nestihl skoro nic naprogramovat. Podle mě to je fakt zbytečně překomplikované a stačily by úplně jednoduché základní úlohy. Možná by to bylo míň zajímavé, ale odcházel bych ze cvičení s mnohem lepším pocitem, že jsem se něco naučil.)

Na cvičení se občas rozdávají bonbóny, za které pak dostanete bonusový půlbod. Ve srovnání s ostatními skupinami jich podle mě bylo tak přiměřeně, byť někteří cvičící dávají bonusové body celé.

Co se týče pomocných cvičících, Dominika jsem povětšinu času nezaznamenal (a když měl na starost jedno cviko, tak to vypadalo dost hrozně, začal psát nějaký kód - sice s chybami, ale to by nevadilo - a hlavně nezvládal komunikaci s námi).

Matúš byl oproti tomu fajn a přišel jednak s dost zajímavým skupinovým cvikem, jednak s používaným systémem nalepovacích lístečků, kde jsme na každém cviku dostali zelený a oranžový a podle toho, jak jsme potřebovali pomoc, jsme je měnili, aby cvičící věděli a případně přišli. (Jen být nadšený ekolog, tak si rvu vlasy...)

Průběh semestru: Začátek byl dost děsivý skok vůči IB111, hned první cviko jsme strávili prací s příkazovým řádkem na linuxu, připojováním na fakultní počítač Aisu a nastavováním repozitáře na fakultním Gitu, do kterého se odevzdávají úkoly. Spousta lidí (včetně mě) se v tom absolutně ztrácela a cvičící dokonce uspořádali jednovečerní minikurz, kde nám vysvětlili aspoň základy, byť jsem toho většinu stejně nepobral. Přes těžký začátek se to nakonec ale docela dá - i když jsem si za celý semestr nebyl schopný naklonovat na svůj windowsácký notebook repozitář pb071 a aspoň všechny commity z něj jsem prováděl přes webové rozhraní.
Můj tip: všechny základní příkazy si uložit do poznámkového bloku nebo podobně na plochu (včetně odevzdávacích skriptů a podobně), a při každé práci s příkazovým řádkem příkaz vykopírovat. Postupně se to člověk naučí a aspoň něco už si pamatuje, i když některé delší jsem vykopírovával celý semestr, protože to je prostě rychlejší.

Co se týče domácích úkolů, jsou zadávané během semestru a jsou na ně zpravidla dva týdny. Oproti Pythonu z prvního semestru i úkolům z algoritmů jsou ale časově neuvěřitelně náročné a zabily mi celkem spolehlivě většinu volného času (a to prý C++ bude ještě daleko horší). Na vině je především systém Kontr: na rozdíl od Pythonu nejsou úkoly opravovány ručně, ale automaticky. Nejdřív se odevzdá nanečisto a systém provede základní sadu testů, teprve když projdou, má smysl odevzdávat načisto s dalšími sadami rozšířených testů. V praxi to znamená, že je nutné mít řešení pro každý (i úplně nesmyslný) případ naprosto stejné s řešením vzorovým. Bohužel zadání i vzor se často upravují v průběhu na základě připomínek/stížností na DF...
Napsat rozumně fungující kód je tak jen polovina úspěchu, pak je potřeba ho ještě odladit tak, aby odpovídal vzoru, což si vyžádá zase hodiny a hodiny...

Zadání úkolů se každý rok mění (nejen) kvůli opakujícím studentům. Jako první jsme měli nějaký převod UTF-8 kódování, dost to připomínalo Výpočetní systémy a na to, že vrcholem na cvičení bylo vykreslit obdélník a kruh, dost náročná zahřívací úloha. (To bylo asi poprvé, kdy mě vážně napadlo, jestli jsem si vybral dobrou fakultu.) Následoval jednoduchý ASCII art, aby to následně "vyvážila" HW03, což byla nějaká implementace OSC protokolu - ve finále to nebylo až tak těžké, ale to zadání bylo fakt stupidní, ještě se mi nestalo, abych ani po několika hodinách nevěděl, co mám vlastně dělat. HW04 byla největší "sranda", dostali jsme "hotový" kód programu vyrovnávajícího transakce, jen nefunkční s chybami, a ještě neuvěřitelně prasácký. Cílem bylo ho opravit, no já jsem z toho byl tak zoufalý, že jsem to (jako skoro jediný) skoro celé smazal a napsal odznova. Výhoda: líp jsem se naučil céčko. Nevýhoda: skoro týden ztraceného času. Vrcholem pak byly testy, které změnili pár dní před odevzdáním a testovaly přesnost transakcí tak tvrdě, že plný počet za všechny procházející naostro neměl skoro nikdo. Oproti tomu HW05 byla prý jednodušší, ale na tu jsem se už vykašlal: jednak to byl nějaký adresářový strom z funkcemi z POSIXU, což mě fakt nezajímalo, jednak to bylo načasováno na začátek zkouškového. Navíc jsem ještě v době deadline neměl zápočet.

K zápočtovému příkladu letos nově přibyl odpovědník o třech otázkách, z nichž bylo mít potřeba aspoň dvě správně. Otázky byly jiné než na cvičeních, prý lehčí na úplné základy. Je pravda, že tam nebyly takové chytáky, ale úplně jsem nepochopil, jaký měl smysl (jiný než nás vystresovat, nejhorší moment zkouškového mimo zkoušku z algoritmů) - spíš to mohlo zbytečně zkomplikovat život někomu, kdo programovat v céčku umí a blbě pochopí otázku. U tohoto odpovědníku platí dvojnásob rada z algoritmů: nehledat chytáky. U samotného příkladu pak stačí ukázat, že máte nějakou základní myšlenku, jak příklad řešit (většinou to bývá nějaká práce se soubory, vyplatí nachystat si cvičné příklady, které pak můžete použít). Pokud víte, co děláte, většina cvičících vás bez problémů nechá projít.

Říkám většina, bohužel ne všichni. I na FI se bohužel jako kdekoliv jinde vyskytují lidé, kteří jsou dost specifičtí - a je dobré vědět, do čeho člověk jde. Ze cvičících C má asi nejhorší pověst RNDr. Aleš Zlámal, u kterého prošel jen málokdo a kterému je lepší se vyhnout (stačí se podívat na mezipředmětovou anketu). Dál jsem zaslechl, že RNDr. Michal Zima nechce nechat na svých cvikách studenty programovat v IDEčkách, ale musejí používat terminálový editor (pro mě by to byla noční můra). A jak znám RNDr. Lukáše Ručku, všechno bude chtít podrobně řešit a rozebírat, což znamená i opakované vracení domácích úkolů kvůli opravám.

Zkouška se skládá z odpovědníku složeného z průběžných otázek (dají se naučit z drillu, neoficiální se dá použít i přes semestr, na konci bude otevřen i oficiální v ISu: doporučuji zkontrolovat, pár otázek ohledně CONST a FEOF tam jsou blbě) a pár otázek na čtení kódu. Nic těžkého, spíš na vylepšení známky, stejně jako bonusový domácí úkol. Ten mě zaujal natolik, že jsem ho udělal ještě před zkouškou (slovníkovému útoku jsem neodolal), bohužel nakonec trochu zbytečně, protože áčko by mi vyšlo díky povedené zkoušce o dva body i tak. Konečně jsem ale na céčko přestal nadávat a dokonce mě začalo bavit.

Na celém předmětu (a jeho organizačním týmu) se mi líbila ještě jedna věc, a to ochota zlepšovat. Průběžné dotazníky "(ne)spokojenosti" s domácími úkoly, navíc kdokoliv mohl přes googledocs okomentovat slajdy z přednášky a říct, co se mu (ne)líbilo, co by chtělo líp/jinak vysvětlit apod. Obdobný dotazník jsme vyplňovalo v půlce semestru i na cviku. Takového přístupu si fakt vážím!

Tip: Na cvičeních je oficiálně jako IDE doporučovaný QT Creator. Jeho ovládání mi ale přišlo fakt dost stupidní, a navíc to spousta věci neumí. Zvlášť pokud jste dělali minulý semestru v Pycharmu od JetBrains, vyplatí se někde v pokynech vyhrabat návod na instalaci CLionu (a pokud ne, tak začněte s obojím :)), který se navíc dá použít i na C++. Bez něj by mi tenhle předmět přišel ještě stokrát horší, navíc umožňuje snadnou integraci všech pokročilých nástrojů jako Valgrind, bez kterých se neobejdete.

Očekávané změny od jara 2020: Pravděpodobně jako reakce na tristní úspěšnost IB111 na podzim 2019 zmizel požadavek absolvování IB111 před zapsáním tohoto předmětu.

MB102 Diferenciální a integrální počet

"A teď oblíbená věta o třech limitách, také se jí říká věta o dvou policajtech. Když si představíte, že jdete takhle v sobotu večer z... čajovny a měli jste tam hodně... čaje a z toho důvodu se trochu motáte, a motáte se natolik, že porazíte nějak stožár, všimne si vás policejní hlídka. Ty vždycky chodí po dvou, o tom existuje spousta vtipů (jeden si vás zapíše, druhý prohlídne). Vezmou vás mezi sebe, jak kmitáte, a jestli se dohodnou předem, na jakou záchytku, ehm do hotelu půjdou, vy kmitáte s nima a půjdete na stejné místo..." (přednášející)

rozsah: přednáška a povinná cvičení (2+2), 6 kreditů
přednášející: doc. Mgr. Petr Hasil, Ph.D.
cvičící: Mgr. Jan Reiss
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 63%
podmínky: vnitra (2x10 bodů), minipísemky na cvičení (5x1 bod), písemná zkouška (20 bodů), je potřeba získat aspoň 10 bodů pro připuštění ke zkoušce a celkem aspoň 20 bodů

Přednášky: Docent Hasil je asi nejlepším přednášejícím, jakého jsem zatím na fakultě potkal. Má skvělý smysl pro humor a dokáže zaujmout, navíc přednáší tak, aby to měli studenti šanci pochopit. Často na přednáškách počítá příklady na tabletu, kam dokresluje různé obrázky a podobně. Nedokážu říct, kolik z téhle matematiky si budu za pár let pamatovat (pravděpodobně si už nevzpomenu na základní derivační a integrační vzorce), ale něco z přednášek si určitě pamatovat budu (třeba přirovnání derivace složené funkce ke krájení cibule).

Na přednášky má smysl chodit už kvůli krátkému motivačnímu videu, které docent Hasil pouští na začátku každé přednášky. Většinou nějaký krátký animák, písnička související s přednáškou, navíc to není vidět na záznamu a každý rok to zřejmě mění. Nejlepší byla jednoznačně integrální parodie na Bohemian Rhapsody :)

Cvičení: Vybral jsem si stejného cvičícího jako v Lineárních modelech, protože mi vyhovoval jeho přístup (navíc má i poměrně zajímavé názory ohledně života, na začátku semestru měl o tom na fakultě i přednášku). Nejsem si ale jistý, jestli bych to udělal znovu. Je pravda všechno, co jsem napsal v prvním semestru, včetně velmi jednoduchých písemek (navíc z nich pak body ještě zaokrouhlil nahoru!). Díky minimálnímu chození k tabuli a celkově pomalejšímu tempu jsem měl ale pocit, že jsme toho udělali míň a míň jsme si tu látku procvičili, takže to pak zbylo hodně na doma. Část látky jsme i přeskočili, abychom líp stíhali, s tím, že to bylo opět potřeba dodělat doma. Cvičící je určitě skvělý pro lidi, co chtějí hlavně projít, protože na cvičení toho není nutné moc dělat ani se nějak extra připravovat. Během semestru jsem ale nahrazoval jedno cvičení u Mgr. Milana Bačíka a tam jsem viděl absolutně jiný přístup, který by byl možná pro mě vhodnější: mnohem rychlejší tempo a celou dobu náhodné vyvolávání k tabuli, cvičící se díval na průběžné výsledky z minipísemek a prvního vnitra u jednotlivých lidí a individuálně připomínal lidem, kde mají přidat. To nemusí být příjemné, pokud se na to dotyčný nevykašlal a jen se mu písemka nepovedla. Na druhé straně budou studenti asi na vnitra a zkoušky líp připravení, protože museli víc makat už v průběhu.

Průběh semestru: Opět velice podobný jako Lineární modely, před každým vnitrem navíc docent Hasil uspořádal hromadnou konzultaci, na které řešil příklady ze vzorové písemky a jakékoliv příklady/dotazy, které mu studenti poslali mailem, že by je chtěli vysvětlit. Na ně se opravdu vyplatí přijít, navíc tam naznačuje časté chyby i typy příkladů.

Jak je ale docent Hasil skvělý přednášející, tak je náročný. I přes přidaný čas (60+10 minut) byla obě vnitra poměrně těžká, jak z číselného hlediska (bohužel je to bez kalkulaček), tak časově. Boduje se jakýkoliv správný postup nebo myšlenka, ale je nutné udělat chybu co nejpozději, protože od té chvíle se vám maximální možné body ze zbytku půlí. Oproti tomu některé příklady se nevyplatí dopočítávat, lepší je stihnout všechno skoro celé a aspoň naznačit, jak by se to počítalo, než někde ztratit čas vysokými čísly nebo zdlouhavými derivacemi/integracemi a některé příklady kvůli tomu vynechat. Z obou vniter byl průměrný zisk pod 5 bodů, já jsem měl z obou kolem 8, protože většinou to byly jen blbé číselné chyby. Vážně se vyplatí číst i zadání, z jednoho příkladu jsem ztratil 0.3/2 bodu tím, že jsem zapomněl napsat odpověď ve větě, což mě docela mrzelo (spíš z principu, že to je fakt blbost).

Náročnosti zkoušky jsem se vzhledem k nekonečným řadám docela obával, ale vzhledem k tomu, že jsem (opět stejně jako v LM) měl Ečko již před ní, bral jsem ji v pohodě. Cílil jsem na B, áčko z toho pak ale vyšlo hlavně díky tomu, že většinu tvořily staré příklady z minulých let (hlavně z loňska?), které jsem si předem propočítal a měl tak určitou časovou výhodu (u několika jsem si dokonce pamatoval výsledek, bez postupu by mi to asi ale nebylo moc platné). Jinak by se to asi normálně stihnout vymyslet (ani s 90+15 minutami) nedalo. To dokazuje i fakt, že z 396 lidí nakonec padlo jen 6 áček a 8 béček (o to víc si toho pak samozřejmě člověk váží ;))

Co se týče MB202, to má na rozdíl od minulého semestru samostatné čtyřhodinové bloky, které vede doc. RNDr. Michal Veselý, Ph.D. S doc. Hasilem se střídají, ale oni samotní říkají, že Hasil je lepší učitel a Veselý lepší matematik. Po zkušenosti s Hasilem, obtížností jeho vniter a jeho oblíbenou frází "to by přece neměl být žádný problém", kterou aplikuje skoro na všechno, si MB202 snad ani moc nedokážu představit. Možné to ale nebylo tak hrozné, minimálně měla tato "těžší" matika lepší úspěšnost (84%) i známky a setkal jsem se i s člověkem, který tvrdil, že MB202 s Veselým je lehčí než MB102 s Hasilem.

Tip: Pochopit matematiku (nejen) v tomto semestru by pro mě bylo daleko těžší nebýt isibala, tuhle stránku byste určitě neměli minout.

Očekávané změny od jara 2020 resp. podzimu: Stejné jako u MB101 došlo k rozdělení na nové předměty MB142 a MB152 a přesunu předmětů do podzimního semestru (obdobně posunuté jsou všechny matematiky). Předměty opět vyučuje známá dvojice docentů Hasil & Veselý, u zkoušek se nově vyskytuje i teorie.

IB101 Úvod do logiky

"Teď nevím přesně, kdo z vás to říkal první, bylo vás víc. Tak si pak všichni, kdo jste to říkali, na konci přednášky přijďte pro bonusový bod." (přednášející)

rozsah: přednáška a (ne)povinná cvičení (2+2), 6 kreditů
přednášející: doc. RNDr. Lubomír Popelínský, Ph.D.
cvičící: Markéta Naušová
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 86%
podmínky: vnitro (20 bodů), odpovědníky na cvičení (10x2 body) a domácí odpovědníky (6x4 body), písemná zkouška (38 bodů), je potřeba získat aspoň 6 bodů z odpovědníků na cvičení, aspoň 12 z úkolů a zkoušky

Přednášky: Jednoznačně nejnudnější přednášky druhého semestru - přezdívka Úvod do spánku, kterou předmětu dal někdo ve fakultním chatu na Discordu, absolutně sedí. Přednášející mluví neuvěřitelně monotónním hlasem a navíc dost potichu, navzdory mikrofonu to nebylo moc slyšet, ani když člověk seděl v půlce přednáškovky. Výborná kombinace s kreslením na tabuli, na kterou pro změnu většina přednáškovky pro změnu nevidí. Nezdálo se ale, že by to někomu moc vadilo, asi proto, že většina těch, kdo přišli, se buď začala věnovat notebooku, nebo usnula. A černobílé slajdy to zrovna nevylepšily.

Snad jediný důvod, proč jsem na většině přednášek byl, že se na nich v první půlce semestru daly získat bonusové body, a to většinou za něco naprosto jednoduchého (většinou jen pro prvních pár řad, zbytek buď přednášejícího neslyšel/neposlouchal, nebo naopak on neslyšel jejich odpověď). Pamatuju si, jak se na jedné přednášce zeptal, jestli něco platí vždycky, někdo řekl něco jako že ano, tak on se zeptal ještě jednou, jestli vážně pro všechny případy, tak něco zahučel, že ne, a on tomu druhému řekl, že si má pro přednášce přijít pro bonusový bod.

Cvičení: Cvičící byla vážně skvělá a díky ní mě cvika na rozdíl od přednášek (i spousty spolužáků) bavila. Vždycky se nám látku snažila vysvětlit co nejvíc tak, abychom to pochopili, a co nejmíň formálně. Když viděla, že na ni koukáme trochu vyděšeně, tak to zkusila znova. Navíc byla celou dobu hrozně milá a pozitivní :)

Cvičení jsou v zásadě stejně jako v algoritmech nepovinná (i když tady je z nějakého důvodu prezenčka) s tím, že musíte získat určitý počet bodů z odpovědníků na začátku cvičení. Vyplatí se ale na ně chodit, protože tam můžete získat značné množství bonusových bodů. Buď přímo za jednotlivé příklady (opět hlavně na začátku) nebo potom celkově ještě až 10 bodů za aktivitu po celý semestr. Konkrétně u nás to znamenalo chodit k tabuli dobrovolně - ten systém fungoval a lidi (se mnou v čele :)) k té tabuli fakt chodili. Navíc nebylo potřeba vědět, jak se daný příklad počítá. Stačilo se přihlásit a cvičící poradila a pomohla. Aspoň mně to absolutně vyhovovalo, a metodou "cílem je si to u tabule vyzkoušet" jsem zjistil, kde dělám chyby.

Úplně nejlepší byla dvě opakovací cvičení (před vnitrem a zkouškou), kde jsme hráli týmovou soutěž na opakování teorie a vítězný tým dostal pytlík bonbónů/pendreků :)

Průběh semestru: Organizačně byl předmět dost špatně zvládnutý snad po všech stránkách a navzdory názvu nedával smysl (na konci už jsme se tím hlavně bavili). Docházelo k absurdním situacím, jako že někdo dostal omylem dvojnásobek (nebo i trojnásobek) bodů z písemky, nebo že byl otevřený úplně jiný odpovědník. V období prázdnin a státních svátků byly některé přednášky nahrazeny velkými cvičeními, párkrát se i stalo, že lidi přišli na cvičení a ono nebylo - přednášející pak psal další den mail, že cvičení toho týdne byla zrušena.

Během semestru jsou čtyři domácí odpovědníky a dva online úkoly na rezoluce. Na odpovědníky jsou dva pokusy (a na rozdíl od MZI se počítá ten lepší), navíc ty stejné otázky se vyskytují na začátku cvičení i potom na zkoušce a ještě navíc jsou k dispozici na drillu. Rezoluční úkoly jsou v trochu archaickém rozhraní a občas se stává, že systém vyhodnotí špatně něco, co je vlastně dobře, což se ale hned nedozvíte. Proto se vyplatí rezolucí udělat daleko víc než požadované čtyři, mj. i proto, že za větší počet navíc bývají obvykle bonusové body.

Ke vnitru i zkoušce potřebujete v podstatě jen dvě věci: znát odpovědníkové otázky a hlavně se naučit teorii a definice. Naštěstí jich v předmětu moc není, ale musí to být formulované opravdu přesně a je za to hodně bodů. (Hint: naučte se šipečku a dvě šipečky alias operátory dokazatelnosti a vyplývání, je to tam vždycky.) Vtipné je, že naopak příklady, které se dělají na cvičení, vlastně ani moc umět nepotřebujete. U vnitra je za ně žalostně málo bodů a u zkoušky letos nebyly vůbec.

Absolutně nechápu lidi, kteří mi říkali, že jim logika přišla těžká, snad leda pokud se na to vykašlali. Ve srovnání s ostatními velkými předměty je to s trochou přípravy (hlavně na teorii) nejen díky bonusovým bodům docela kreditovka (skoro polovinu semestru se navíc dost vychází z MZI). Pokud někomu chybělo pár bodů do A nebo B, mohl navíc přijít na konci na ústní zkoušku a známku si vylepšit - přednášející je opravdu hodně benevolentní. Áčko za šest kreditů has never been so easy...

Očekávané změny od jara 2020: Předmět ztratí jeden kredit a pro nové akreditace není povinný. Moc mě to nepřekvapuje, postupně snižoval obsah látky, až toho moc nezbylo – letos už nebyly povinnou součástí ani modální logiky ani skutečné programování v Prologu a přišlo mi, že jsme za ten semestr ve srovnání s jinými předměty skoro nic neprobrali. Od roku 2021 se předmět neučí, obsah částečně přešel do PB016!

PV004 UNIX

"Populární aplikace xvočička, tu jsem si teďka nainstaloval. 
Teď si je vypnu, ať to tady na mě nečumí." 
(přednášející)

rozsah: přednáška (2+0), 4 kredity
přednášející: doc. Ing. Michal Brandejs, CSc.
hodnocení: zkouška napoprvé, B
úspěšnost: 99%
podmínky: odpovědníky a online laboratoře, zkouška z uzavřených otázek

Průběh semestru: Povinně volitelný předmět, který jsem si zapsal, abych se líp seznámit s příkazovým řádkem, který je a bude v ostatních předmětech stejně potřeba. Stejně mi ale přijde, že cokoliv nad rámec toho nejzákladnějšího jsem zase zapomněl. Smysl vidím asi hlavně v tom, že v případě potřeby aspoň budu vědět, že to existuje, a rychleji najdu, jak se to dělá.

Organizačně v podstatě Výpočetní systémy v bleděmodrém, až jsem měl skoro déjà vu:

Zase jsem postupně přestal chodit na přednášky, i když tady jsem si zpětně i některé dokoukal. Dost lidí mi říkalo, že jim přednášky přišly zajímavé: to chápu (i když na můj vkus moc technické a nízkoúrovňové, však už mě znáte), co ale nechápu je, jak to můžou vydržet naživo. Jak jsem si jednou pustil zrychlenou, cokoliv pod 1.75 mi přišlo nesnesitelně pomalé a docent Brandejs mi naživo naopak přišel, jako by ho někdo zpomalil.
Zase bylo nutné dělat průběžné odpovědníky a laboratoře, prvních pár bylo jednoduchých, u posledních už se člověk celkem zapotil a v mém případě i naštval, protože to je v podstatě programování v terminále. To znamená žádné IDEčko, které by pomohlo a upozornilo na překlepy a chyby, navíc je to celé citlivé na správné mezery a čísla na numerické klávesnici nefungují, nebo co hůř dělají něco jiného, takže není nad to, když si člověk opakovaně omylem neustále přeskakuje na jiné řádky nebo rovnou zavírá soubor. Na procvičení je to ale dobré a instrukce jsou dost návodné, aby to člověk zvládl bez větších problémů.
Zase jsem dostal Bčko, opět poměrně nešťastnou shodou okolností, kde jedna neveřejná otázka na hvězdičku v regulárních výrazech byla velice podobná jedné otázce na fi.muny, bohužel s jinou odpovědí a já si toho nevšiml. To v kombinaci s další neveřejnou otázkou, kterou jsem si radši netipnul (i když bych ji dal dobře), úplně stačilo. Na Brandejsovy předměty mám zřejmě poměrně smůlu, ostatní termíny prý obsahovaly neveřejných otázek mnohem míň a šly najít právě na fi.muny. Tenhle formát zkoušky (memorování otázek) mi úplně nevyhovuje a hlavně mě nebaví se to učit.

VB042 Právo duševního vlastnictví

rozsah: přednáška (2+0), 4 kredity
přednášející: prof. JUDr. Ivo Telec, CSc.
hodnocení: zkouška napoprvé, D
úspěšnost: 95%
podmínky: závěrečná zkouška

Přednášky: Z počtu asi 200 lidí, kteří měli tento předmět letos zapsaný, bylo na přednáškách tak maximálně kolem 10 (a to ještě většina si tam podobně jako já chodila spíš něco programovat). Přednášky se nenahrávají, ale podle mě ten výklad stejně sledovat nešel. Párkrát jsem se vážně snažil, ale nakonec jsem vždycky vypnul už po prvním větě, takže jsem získal dojem, že nic nudnějšího než právo neexistuje.

Průběh semestru: Myslel jsem si, že nejhůř organizovaný předmět je logika, ale to jsem se hodně spletl. Závěrečná zkouška byla totiž dost zákeřný podraz, přednášející porušil hned několik ustanovení zkušebního řádu (a trochu mě mrzí, že i když se o tom vedení fakulty dozvědělo, rozhodlo se nezareagovat vůbec nijak).

Minulých cca deset let byl předmět známý jako jednoznačná kreditovka a pro projití stačilo zaškrtnout u zkouškového odpovědníku u každé otázky s 1-5 správnými odpověďmi právě jednu (libovolnou). Letos se to rozhodl přednášející změnit, ale způsob hodnocení a bodování zveřejnil až den po zkoušce - u zkoušky o tom žádné informace nebyly, takže to byla dost volba naslepo. Docela by mě zajímalo, jak se to nakonec hodnotilo, protože z po zkoušce zveřejněného dokumentu to nebylo úplně jasné a navzdory SZŘ nám ani neumožnil do odpovědníku nahlédnout, takže ani nevím, co jsem odpověděl dobře/špatně. Rozhodně ten systém bodování ale musel být naprosto stupidní, protože navzdory nutné hranici pouhých 5 bodů z 35 pro zisk aspoň E na prvním termínu polovina lidí neprošla.

Původně byl vypsán jen jeden opravný termín (respektive tři, ale ve stejný den :D), nakonec přibyl ještě jeden den, ale dva dny před jeho konáním, takže o něm dost lidí nevědělo. Opravné termíny už podle všeho dopadly líp, lidi se učili hlavně ze starého materiálu na fi.muny, kde pak myslím nakonec skončila i updatovaná verze (slajdy jsou docela na nic).

V porovnání s ostatními předměty je poměr počtu kreditů/času stráveného s předmětem pořád asi nejlepší, jednak jsem se ale nic nenaučil, jednak je vzhledem k podivnému formátu a tragické organizaci zkoušky těžké dostat napoprvé dobrou známku. Pokud nutně nepotřebujete kredity, doporučuji se tomuto předmětu (na rozdíl od jeho předchůdce) vyhnout, je to ztráta času.

VB036 English II

rozsah: cvičení (2+0), 2 kredity
cvičící: Mgr. Marcela Sekanina Vavřinová
hodnocení: zápočet (splněno napoprvé)
úspěšnost: 98%
podmínky: zápočtový test (multiple choice), jedna prezentace

Průběh semestru: Opět velmi příjemný odpočinkový předmět, oproti minulému semestru se klade ještě větší důraz na konverzace. Skoro veškerá gramatika byla pro mě opakování z gymplu (úroveň B2), ale vzali jsme ji dost rychle a vždycky někdo ze skupiny pomáhal s jejím vysvětlováním, takže to nevadilo. Hlavním tématem jsou prezentace v angličtině, takže každou hodinu má někdo krátkou prezentaci na libovolné téma související (aspoň vzdáleně) s informatikou, následně k tomu dostane rozsáhlý feedback a diskutuje se o prezentaci. Jinak dost podobné jako VB035. Když jsme ale věnovali většinu času prezentacím, netuším, co se pak dělá v předmětu VB039/040, z původního English Seminar přejmenovaného na Presentations in English.

Cvičící je opravdu skvělá, přišlo mi, že Marcela to bere všechno hrozně v pohodě a nic pro ni není problém. Během hodin vládla hodně příjemná a pohodová atmosféra, takže přestože jsem se nic moc nového co se týče angličtiny nenaučil, zapsání předmětu nelituji.
(Nemusí to tak ale být u všech cvičících. Z toho, co jsem slyšel, tak třeba Mgr. Antonín Zita, M.A., Ph.D. to mnohem víc hrotí.)

Zápočet mi přišel lehčí než minulý semestr, asi i proto, že jsem věděl do čeho jdu. S projitými slovíčky ze semestru pro většinu lidí žádný problém.

Očekávané změny od jara 2020: Stejné jako VB035, jen jeden kredit a bez zápočtového testu.

VB001 Specialist English (nově English Exam)

rozsah: jen povinná zkouška na konci semestru, 1 kredit
zkoušející: Mgr. Lucie Procházková
hodnocení: zkouška napoprvé, B
úspěšnost: 90%
podmínky: písemný test a prezentace

Průběh zkoušky: Zkouška je na úrovni B2 a její absolvování je povinné, na přípravu na ni slouží (do letoška naposled nepovinné) předměty VB035 a VB036. Písemný test by měl být cca podobný jako starý formát FCE - je tam nějaký reading, writing a listening. Nic bližšího nevím, protože test je možné nechat si uznat na základě certifikátu FCE/CAE nebo asi i nějakého jeho ekvivalentu. Pozor, kopii je nutné osobně zanést do kanceláře Centra jazykového vzdělávání nejpozději cca měsíc před zkouškou, ideálně hned zhruba na začátku semestru. To vám nikdo nepřipomene ani emailem, jen pokud si vzpomenete pozdě, budete muset i tak jít, do čehož by se mi - po zkušenostech se vstupním a zápočtovým testem v minulém semestru - zrovna nechtělo.

Po napsání písemné části je vám přidělen náhodný opravující, ke kterému půjdete i na ústní (respektive vám to přijde emailem v případě certifikátu). Termíny se vypisují po celé zkouškové, a je to v podstatě dost jednoduché. U zkoušky je najednou pět lidí, postupně každý z nich prezentuje svou pětiminutovou prezentaci a potom následuje diskuze asi dvacet minut o jednom z témat prezentací, které si skupina vybere. Pozor, není možné použít stejnou prezentaci jako ve VB036 a na zkoušku je nutné přinést krátký papírový handout pro každého spoluzkoušeného se shrnutou hlavní myšlenkou prezentace a otázkou k diskuzi.

Při vytváření prezentace si doporučuji hlavně vybrat dobré téma a rozmyslet si, jak bude prezentace strukturovaná a co je hlavní pointa. Nejde o informační stránku, pět minut je rychle pryč, takže to chce něco vážně jednoduchého a smysluplného - je potřeba stihnout úvod i závěr a ještě krátkou Q&A session. Místo dat, čísel a prázdných slajdů s pár řádky textu je dobré složit prezentaci spíš z obrázků a připravit si smysluplný projev, co má nějakou strukturu.

Zkoušející je na FI letos nová, ale působila na mě sympaticky a dost profesionálně.

Trochu mě nakonec naštval systém hodnocení. Bylo mi řečeno, že pokud nebudu mít dokonale bezchybnou a uchvacující prezentaci, nemůžu dostat lepší známku, než mám na certifikátu. I když jsem z prezentace dostal 27/30, díky CAE na béčko jsem dostal B i ze zkoušky, podle všeho bych ale s FCE na áčko dostal A, i když to znamená nižší jazykovou úroveň. (Je to předmět za jeden kredit, tak jsem nepátral dál a je možné, že jsem to špatně pochopil, ale celková logika věci mi přišla postavená na hlavu.)

ROMSJIBXJ Španělština II pro nešpanělštináře

rozsah: cvičení (2+0), 4 kredity
cvičící: Mgr. Milada Malá, Ph.D.
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 100%
podmínky: test, online learning (ELF)

Průběh semestru: Nejméně příjemná změna oproti minulému semestru byla, že hodiny nebyly v nově opraveném komplexu FF, ale v jedné ze starších vedlejších budov. Ta třída byla vážně dost podivná, žádné lavice, jen jezdící židle se sklápěcími stolečky, ze kterých jsem si neustále něco shazoval a trochu z toho šílel. Na druhé straně jsme ale seděli blíž sebe a přišlo mi, že tím, jak nás neseparovaly lavice, jsme spolu víc komunikovali a připadali si víc relaxovaně - jako hrana po Belmann-Fordovi (tento pokus o vtip pochopíte po absolvování IB002). Cvičící byla výborná a brala to všechno hrozně v pohodě, zvládala nám ještě připravovat hromadu (hlavně mluvících) cvičení navíc mimo učebnici a vykládat zajímavosti o španělsky mluvících zemích.

Zkouška byla vážně primitivní na úrovni zápočtového testu z prvního semestru, hlavně doplňovačky slov, některé věty byly přímo z elfu a slovíčka jen ta úplně základní z učebnice. Nejtěžší bylo napsat pár vět, co jsem dělal minulý týden :)

PS: Na fildě je genderová situace přesně opačná než na FI a na jednoho kluka připadá ve skupině x holek - za mě moc příjemná změna, měl bych si tam zapsat v následujících semestrech víc předmětů :)

Očekávané změny od jara 2020: Předmět má nový kód ROM1BSJ02 a je za něj o kredit víc.

Další předměty

Poměrně dost lidí si zapisovalo taky některé předměty čtvrtého semestru. V PB152/PB153 Operačních systémech došlo letos k nějakým změnám, podle všeho se stal součástí zkoušky jakýsi zápočtový odpovědník, kterým dost lidí neprošlo. PB156 Počítačové sítě by měly být podobné PB001 Úvodu do IT z prvního semestru.

Očekávané změny od jara 2020: K oběma výše uvedeným předmětům budou přidána praktická cvičení, a to jako samostatné předměty. Tato cvičení jsou povinná pouze pro studenty PVA. Recenze ke cvičením z PB156 najdete ve článku ke 4. semestru ;)

A nakonec přidávám pár fotek z druhého semestru (a slib, že se naučím psát kratší články).