3. semestr: Pass (Not Fail)

Třetí semestr

Ani po třetím semestru překvapivě nemám pocit, že bych nějak výrazně ztrácel motivaci. Bál jsem se toho, že mi začne jít škola na nervy, ale zatím se to naštěstí nestalo a většina předmětů mě stále (aspoň občas) baví, což považuji za dost velký úspěch, který jsem při výběru vysoké úplně nečekal. A rozhodně to není běžné ani u spousty lidí kolem, což je mi trochu líto, proto je podle mě důležité lidem na různých propagačních akcích (DOD, Gaudeamus) lidem vysvětlit, co na škole můžou reálně čekat, aby je to pak nezklamalo.

Obtížnostně mi zatím přišly všechny tři semestry dost vyvážené, známý postrach studentů PB161 Programování v C++ byl totiž naštěstí přesunut na jaro. 

Upřímně nechápu, proč má spousta předmětů zakončených zkouškou cvičení povinná, přijde mi, že to tak trochu jde proti principu vysokoškolského studia, kde si má člověk sám vybrat, jakým způsobem se bude učit a jak moc času tomu potřebuje věnovat. Vzhledem k tomu, že cvičení jsou většinou daleko užitečnější než přednášky, mám pocit, že je v mém vlastním zájmu tam chodit. A rozhodně nepotřebuju, aby mě k tomu někdo nutil. (A naopak, pokud někomu cvičení nic nedávají nebo už danou látku ovládá, proč by tam měl chodit? Je to přece oboustranně nevýhodné, každý učitel chce mít ve třídě v ideálním případě jen lidi, které to zajímá a kteří se chtějí něco dozvědět.)

Taky mi přijde celkem škoda, že spousta lidí vůbec nevyužívá diskuzní fórum předmětů. Za mě je to (snad všude kromě MZI) naprosto ideální místo, kde se zeptat na to, čemu nerozumíte nebo co potřebujete vysvětlit, ale je dost lidí, co to ani nečte (a pak se diví, že jim něco důležitého uniklo), natož aby se na něco ptali! Za sebe prosím, využívejte DF :)
Podobně to je i s hodnocením, spousta lidí se bojí ozvat, i když mají pocit, že měli dostat víc bodů nebo je něco nastaveno nespravedlivě, a radši nadávají na discordu, než aby napsali nějakou konstruktivní zpětnou vazbu. Uznávám, že to nemusí být snadné, ale pokud je to rozumně napsáno, tak není důvod, proč to aspoň nezkusit (a dost často to pak alespoň k nějaké drobnější změně vede).
 
Dál pro mě podzim znamenal jednu významnou zkušenost: V ESN, o kterém jsem psal už na jaře, jsem získal pozici koordinátora Quiz Nights, což znamenalo mít na starosti celý tým připravující kvízy (nejen) pro zahraniční studenty, s ním otázky vymýšlet a pak samozřejmě kvíz týden co týden moderovat. Plus všechny ty otravné organizační věci kolem. Přiznám se, že to bylo náročnější, než jsem čekal, jednak časově, jednak z hlediska nasazení (uznávám, že jsem trochu perfekcionista a tým i sebe jsem občas malinko trápil, abych z nich dostal to nejlepší), ale myslím, že výsledek nakonec stál za to a od Erasmáků jsme dostali skvělou zpětnou vazbu.

IB102 Automaty a gramatiky

rozsah: přednáška a nepovinná cvičení (2+2), 5 kreditů
přednášející: doc. RNDr. Jan Strejček, Ph.D.
cvičící: doc. RNDr. Vojtěch Řehák, Ph.D. 
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 84%
podmínky: aspoň 111 tvrdých bodů (jen minimum z dú)

Přednášky: Přednášející je milý, má smysl pro humor a umí vysvětlovat (mám pocit, že před pár lety dokonce vyhrál nějakou cenu pro nejlepšího pedagoga). V materiálech z přednášek jsou schválně ponechaná prázdná místa na příklady, které přímo na přednášce řeší, aby se do nich dalo psát. Tenhle styl mi naprosto vyhovuje, protože mě to nutí dávat pozor a mám pocit, že si z přednášky něco odnáším. 

Cvičení: Cvičící je velice energický, neustále chodil po třídě a snažil se nás motivovat k nějaké aktivitě a přemýšlení (což bylo občas dost obtížné), ptal se nás na otázky a podobně. Asi se úplně nehodí pro lidi, co chtějí hlavně nějak projít a předmět je moc nezajímá, protože předpokládá, že jste na přednášce byli a aspoň orientačně tušíte, o čem je řeč (pokud ne, nic se neděje, jen to asi není úplně příjemný pocit). Já jsem byl ale s jeho aktivním přístupem naprosto spokojený, jeho zásada je "cvičení jsou tu pro vás", takže se často ptal, jestli to chápeme, a kdykoliv zjistil, že má někdo s něčím problém, snažil se to vysvětlit trochu jinak, například vysvětlení pumping lemmy pomocí bráchy, kterého posíláme na soutěž, bylo fakt super. A i když jsme dělali příklady sami, tak mezi námi chodil a ptal se, s čím potřebujeme pomoct.
Jinak je poznat, že se informatikou zabývá už dlouho, protože dané látce rozumí do hloubky a dokáže vám tak odpovědět skoro na cokoliv. Takže opravdu můžu jen doporučit!

Ostatní cvičící: Během semestru nám suploval jedno cvičení Juraj Major a byl absolutně v pohodě. Na konzultacích před zkouškou jsem potkal Tatianu Zbončákovou a Miriamu (Mímu) Jánošovovou - oproti starším cvičícím tomu možná rozuměly méně a neznaly odpovědi na některé pokročilejší otázky, ale zase byly hrozně milé :) Na základě diskuze, kterou jsem s ním měl v DF, bych si asi nevybral Pavla Čadka, je to ale jen osobní pocit.

Průběh semestru: Předmět jsem si od začátku oblíbil, zvlášť to část, kde se učíte kreslit různá schémata automatů a podobně (snad ještě zajímavější než algoritmy, navíc s mnohem lepší pověstí!).

Každý týden jsou zadané domácí úkoly, ty jsou v zásadě nepovinné a je za ně minimum bodů, přesto se vyplatí je dělat. Jednak je to skvělá příprava na zkoušku, jednak se tím naučíte definovat věci formálně přesně(ji) tím, že na ně dostanete zpětnou vazbu. Z každého úkolu se počítá nejvýše jeden bod jako tvrdý, který se pak přičte k bodům z vnitra a zkoušky, a pokud se dostanete nad minimální mez, tak se přičtou i ostatní "měkké" body z dú a vylepší vám známku. Systém mi přišel dost rozumný, líbí se mi, že práce během semestru je aspoň nějak motivována (něco podobného bych býval uvítal v IB002). Úkoly se mohly odevzdávat online v LaTeXu nebo na papíře, já jsem preferoval první variantu, přestože byla delší, protože to řešení pak bylo mnohem přehlednější a dalo se v něm vyznat.

Vnitro i zkouška se nesly v podobném duchu jako domácí úkoly a příklady na cvičeních, výborným zdrojem studia jsou diskuzní fóra v ISu z předchozích let, kde vás upozorní na časté chyby (navíc se příklady často opakují). Je trochu nevýhoda, že každý list opravuje někdo jiný a nastaví si své vlastní hodnocení, protože za stejné řešení byste od různých opravujících mohli dostat různý počet bodů. Následkem toho druhý termín, na kterém jsem byl já, dopadl mnohem hůř než první, protože většina lidí dostala 0 nebo skoro 0 z úkolu typu napiš algoritmus - plný počet neměl nikdo a lidi jako já s cca polovičním počtem bodů skončili v první desítce. Navíc to opravoval cvičící IB002, takže jsem měl tak trochu Déjà vu.

Chtěl bych ocenit celý kolektiv připravující předmět s přednášejícím v čele, protože nám poskytovali podrobnou zpětnou vazbu a věnovali se nám opravdu nadstandardně, měl jsem pocit, že jim na předmětu a jeho dobré výuce záleží.

Očekávané změny od jara 2020: Některé kroky, které fakulta podniká, jsou pro mě naprosto nepochopitelné. Předmět s vynikajícím hodnocením i přednášejícím bude zrušen, respektive sloučen s IB005 Formálními jazyky a automaty, které budou sice oproti stávající podobě zjednodušeny (nyní jde o dost obávaný předmět), budou však vedeny přednášejícím IB005, jehož výklad je mnohem méně zajímavý. Netuším, jestli přijde i o hodnocené domácí úkoly, na kterých jsem se toho hodně naučil, přesto to považuji za chybu. Nehledě na to, že by mě bývalo bavilo cvičit IB102, což už teď taky nepůjde.

PB162 Programování v jazyce Java

"V jiných programovacích jazycích, například v PHP, máte tohle..."

(přednášející)

rozsah: přednáška a povinná cvičení (2+2), 5 kreditů
přednášející: doc. RNDr. Tomáš Pitner, Ph.D. + RNDr. Radek Ošlejšek, Ph.D.
cvičící: Bc. Jakub Smadiš
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 97%
podmínky: aspoň 70/100 bodů

Přednášky: Celkem nechápu, k čemu měl předmět dvě přednášky (na obou se bere víceméně to stejné), když moc lidí nechodilo ani na jednu. Ne že by byly špatné, ale všechno se to bralo hrozně pomalu. Byl jsem asi na půlce těch, co měl doc. Pitner. Ten dokáže mluvit celkem zajímavě, ale vlastně se toho člověk až tak moc nedozví, protože často zabrousí jinam a navíc ještě dost dlouho opakuje, co se bralo minule nebo co se mělo brát a nestihlo se minule. Vypadalo to asi tak, že jsem na jedné přednášce byl, začínaly se výjimky, pak jsem jednou nepřišel no a na další přednášce se dodělávaly ještě pořád ty výjimky. Na druhou stranu se tam ale i živě programovalo, takže pokud jste trpělivější než já, na seznámení s Javou to nemusí být špatné.

Cvičení: Na začátku roku měla Java akutní nedostatek cvičících, sháněli je proto, kde se dalo, dokonce přesvědčovali studenty, aby si předmět zapsali až na jaře 2020, kam bude (stejně jako PB161) přesunuta. Polovina cvičících nebyla známá ani při zápisu do seminárních skupin, takže jsem si byl donucen zapsat skupinu v podstatě na blind čistě na základě času. Nakonec jsem nedopadl špatně, cvičící byl fajn, měl smysl pro humor a pamatoval si, jaké to je, protože předmětem teprve před pár lety prošel. Na druhou stranu byl ale v některých věcech dost přísný.

Na začátku každého cvika byl odpovědník z otázek, které byly v ISu dostupné týden předem (takže to bylo jen o tom si je projít), pak se začalo pracovat na iteraci. Cvičení v Javu jsou totiž navzájem provázána a celý semestr se přes Git pracuje na jednom projektu o polygonech, což v praxi vypadá tak, že si každý týden stáhnete nové instrukce, které poměrně přesně popisují, co máte dělat, a rozšiřujete svůj kód z minula. Přístup se liší u jednotlivých cvičících, někteří iteraci dělají s vámi a v podstatě tedy stačí opisovat to, co dělají, u nás dělal každý individuálně s tím, že jsme to pak dodělávali doma. Blbé bylo, že cviko bylo ve čtvrtek večer a iteraci jsme museli odevzdat do neděle stejně jako úkol z automatů, takže nebylo úplně moc času (ale zase to nebylo většinou nic náročného). Cvičící vám pak může kód vrátit na opravu, někteří to nedělají, u nás to celkem fungovalo, takže člověk dostal aspoň nějakou zpětnou vazbu. Býval bych uvítal, kdybychom na cviku prošli aspoň něco navíc kromě iterace (například jak se správně používají nějaké konstrukce), protože tahle jsem měl pocit, že ta cvičení byla trochu zbytečná ve smyslu, že kódit můžu i doma.

Ostatní cvičící: Nejobávanější je Aleš Zlámal, tomu bych se rozhodně vyhnul, slyšel jsem o něm všelijaké zvěsti a dobrého opravdu jen málo. Říká se, že kritizuje lidi kvůli typografickým mezerám a slyšel jsem i story, že vyhodil někoho ze cvika za to, že byl moc dobrý a demotivoval ostatní, a pak mu ještě do ISu dal absenci - nemůžu říct, jestli je to pravda, ale červená v anketě mluví jasně a tomuto cvičícímu bych se za každou cenu vyhnul.
Velmi kontroverzní je Luděk Bártek, na něj jsem slyšel dost dobrého i špatného, ale mně opravoval zkoušku a bylo to naprosto bez problémů.
L. Grolig, M. Raček i P. Tišnovský by měli být v pohodě a prý to až tak moc neřeší. J. Čecháček na mě působil na DF trochu arogantně.

Průběh semestru: Celkově byla organizace předmětu dost zmatečná. V materiálech je zajímavým způsobem míchána čeština a angličtina a nepodařilo se mi zjistit, podle jakého klíče (nejspíš podle žádného). 

Během semestru byly zadány tři úkoly, a všechny tři byly dost špatné. První dva byly oba na něco s URL adresami a byly v podstatě bez instrukcí (návod k implementaci byl něco ve smyslu "Step One: Implement Classes"). Implementačně nešlo o nic složitého, ale člověk nejdřív na základě přiložených (veřejných!) testů musel zjistit, co to má vlastně cca dělat, a pak kódit tak dlouho, dokud neprojdou všechny přiložené testy. Třetí úkol pak už byl o něco lepší na téma práce se soubory, ale zase obsahoval tolik souborů, že bylo těžké se v tom vyznat.
Po zkušenostech z PB071 jsem si první úkol hodně zkomplikoval tím, že jsem se snažil vyřešit pokud možno všechny okrajové případy, to se po nás ale vůbec nechtělo a body bylo možné dostat opravdu jen za to, že to člověk udělá podle nich. Tím pádem jsem se toho na nich ale skoro nic nenaučil, leda tak číst cizí kód. Úkoly ani nebyly zajímavé, protože člověk pořádně nevěděl, co to reálně dělá a jak to funguje, jen implementoval chybějící metody.

Na cvičeních jsou během semestru dvě programovací vnitra, která zadává váš cvičící. První bylo opravdu lehké, ale o to přísněji hodnocené, na druhé jsme měli celkem dlouhé zadání a bylo těžké se v něm zorientovat, zato jsme dostali nějaký čas navíc a přišlo mi, že to hodnotil mírněji. U vniter můžete používat všechno, zejména kódy z iterací.

Zkouška je pak podobná, jen ji neopravuje Váš cvičící (rozsahem i obtížností v podstatě druhé vnitro plus práce se soubory).

Předmět jako takový je celkem jednoduchý, ale vadí mi, že se toho moc nenaučíte co se týče programovacích dovedností, iterace, vnitra i zkouška mají přesně dané (a poměrně blbuvzdorné) instrukce, takže jen postupně jedete a implementujete to, co se po vás chce, řádek po řádku.

Tip: Za sebe doporučuju jako zdroj i slajdy, hlavně když nevíte, jak se něco jmenuje. Java má totiž strašně dlouhé názvy všech funkcí a není úplně snadné se zorientovat. Často slyším lidi na Javu jako jazyk nadávat, kromě dlouhých názvů a dost šílenému balíkování, kdy máte všechno nadesetkrát zabalené a musíte se proklikávat přes desítky podsložek (díky čemuž si pak připadáte jako kdybyste otevírali matrjošku) mi ale nepřišla vůbec špatná. Rozhodně lepší a rozumnější než C, kde nic nemáte a všechno si musíte naimplementovat (nehledě na naprosto předpotopní alokaci paměti a pointery).

Pokud máte nějaké bonusové body, počítejte s tím, že se vám stejně strhnou, pokud jste dosáhli maximálního počtu bodů z iterací a úkolů.

Očekávané změny od jara 2020: Bude se učit jen na jaře.

MB103 Spojité modely a statistika

rozsah: přednáška a povinná cvičení (2+2), 6 kreditů
přednášející: doc. Mgr. Josef Šilhan, Ph.D.
cvičící: Mgr. Radek Suchánek
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 87%
podmínky: aspoň 18 bodů, z toho aspoň 5 ze zkoušky

Přednášky: Letos běžel předmět v této podobě naposledy, z nějakého důvodu dostal však jiného přednášejícího, které ho jsme znali již z MB101. Byl jsem jen na první přednášce a potom jsem usoudil, že to nemá smysl. Bylo to hodně matematické, sice se tam občas počítaly nějaké příklady, ale celkově to bylo takové zmatené a za ten čas nestálo. Slyšel jsem, že tam během semestru nikdo nechodil, ale nemám, jak to potvrdit, protože neznám nikoho, kdo by tam chodil.

Cvičení: U tabule se s tímto cvičícím nepočítá, nejdřív vám shrne teorii a pak začne počítat příklady, a to poměrně svižně. Vlastně tím supluje přednášku (jen v lepší podobě), navíc má docela dobré pedagogické dovednosti i smysl pro humor. Na tomto přístupu mi však vadily dvě věci. Jednak se tím stává chození na přednášku ještě daleko zbytečnějším, jednak si tím člověk neprocvičí to počítání a je pak nutné si ty příklady zkusit doma. Navíc ty příklady neměl moc připravené, takže se občas stávalo, že jsme se na něčem zasekli. To se projevilo i na jinak poměrně lehkých minipísemkách: jednou se mu podařilo dát zadání, jehož řešení bylo tak dlouhé, že ani on sám ho potom nedokázal v rozumném čase dopočítat. Celkově jsme počítali příklady ze společných zadání cvik, neměl jsem sice pocit, že bychom se nějak cíleně připravovali na vnitro či zkoušku, ale snažili jsme projít co nejvíc typů příkladů.

Průběh semestru: Předmět na mě působí jako náhodně slepených několik látek dohromady. Nejdřív se braly derivace a integrály více proměnných, v podstatě látka z MB102 v bleděmodrém. Pak se tam náhodně na skok objevily diferenciální rovnice, kde existují desítky typů, z nichž jsme probrali jen pár. A nakonec úvod do statistiky, což v praxi vypadá tak, že dostanete kupu vzorečků a počítáte podle nich veličiny jako kovariance, o nichž vůbec nevíte, k čemu jsou dobré. Ve výsledku se tak naučíte několik různých věcí, ale nic z toho pořádně.

Stejně jako v MB101 byla dvě vnitra ve čtvrtek večer, obě byla poměrně jednoduchá a dopadla dobře - z druhého, které jinak obecně dopadlo o něco hůř, se mi dokonce podařilo poprvé získat plných deset bodů. Nevýhodou byla, že docent Šilhan má trochu jiný styl než předchozí přednášející prof. Slovák, a tak se nešlo moc připravovat ze starých zkoušek v ISu (v tomto ohledu ale došlo podle mě ke změně k lepšímu, letošní písemky byly daleko lépe strukturované).

Oproti přecházejícím matematikám i běhům tohoto předmětu nebyly staveny bodové podmínky na připouštění ke zkoušce, pouze ti, co měli méně než 8 bodů ze semestru, získali automaticky o jedno F navíc a měli tak o termín zkoušky míň. Samotná zkouška pak byla tak trochu zákeřná, na mém termínu se neobjevila žádná látka z posledních asi tří přednášek (ti, kdo se na ni vykašlali, slavili), místo toho dva ze čtyř příkladů byly hodně podobné těm z vniter a u zbytku bylo potřeba spíš přemýšlet, protože nešlo o úplně typické algoritmické úlohy. Vzhledem k tomu, že jsem se před zkouškou zaměřil právě na poslední látku s tím, že to tam skoro určitě bude, když to nebylo na vnitrech, mě to celkem naštvalo. (poučení pro mě: občas ten odhad prostě nevyjde)

Těžší verzi MB203 letos (také poprvé) učil doc. Čadek s tím, že nechápe, proč mu tenhle předmět dali, protože to není úplně jeho obor. Před prvním vnitrem naštval dost lidí tím, že rozhodl, že budou mít jiné (a těžší) vnitra a zkoušku než MB103, nakonec to ale dopadlo kompromisem a dost příkladů měli stejných. Cvičící MB203 M. Šimková je ale z doslechu úplně zlatá!

Tip: Některé příklady na integrál v prostoru se dají spočítat bez toho, že byste věděli, jak ta oblast vlastně vypadá, pokud v zadaném vzorci dokážete najít poloměr a kružnice. Dokonce ve výjimečných případech dokážete takovou oblast i načrtnout (zkušenost ze vnitra a zkoušky).

Očekávané změny od jara 2020 (resp. 2021): Předmět bude nahrazen čistě statistikou (dosavadní MV011) ve dvou verzích MB143/MB153. Vzhledem k tomu, že si sám nejsem jistý, čím měl tenhle předmět vlastně být, je to podle mě rozumná změna a trochu lituji, že jsem nezažil až novou verzi.
Všechny bčkové matiky (MB 20X) se přesouvají jako volitelné na Přf. 

IB015 Neimperativní programování

"Nejvněšnější"

(oblíbený neologismus přednášejícího)

rozsah: přednáška a nepovinná cvičení jednou za 14 dní (2+1), 6 kreditů
přednášející: prof. RNDr. Jiří Barnat, Ph.D.
cvičící: Mgr. Jan Mrázek + Marek Kadlčík
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 61%
podmínky: aspoň 8 bodů z domácích úkolů a 10 bodů celkem, absolvovat pass/fail část zkoušky

Přednášky: Klíčem k dobré přednášce je nejen rozumět danému oboru, ale i být schopen zaujmout, k čemuž dopomáhá smysl pro humor. Prof. Barnat tohle naštěstí zvládá na výbornou. Předmět prodělal drastickou změnu, posledních několik přednášek o Prologu se už nezkouší, i tak bylo ale na bonusových přednáškách díky dobrému přednášejícímu dost lidí. Některé byly vážně zajímavé, např. se mi líbila slečna Prologa a její výběr nápadníků, to je přesně to, co si bude člověk z přednášek pamatovat. Bohužel letos Haskell měli díky přechodu na nové akreditace druháci i prváci, díky tomu byly některé věci dost zbytečné, protože už jsem je slyšel několikrát předtím jiných předmětech. Mělo to ale i plusovou stránku, ta stejná přednáška se konala za týden dvakrát a člověk si mohl vybrat, kdy přijde.

Cvičení: Oba cvičící jsou fajn, přátelští a ochotní, přehnaně to nehrotí, navíc se na cviku hrál Kahoot. Kvůli enormnímu počtu zapsaných studentů (skoro tisíc!) probíhala cvika jen jednou za 14 dní, což mi přišlo dost nedostačující, spousta věcí se kvůli tomu nestihne. Ideálně by si to měl člověk dodělat doma (sbírka je nová a moc pěkná s různými symboly značícími obtížnost příkladů a dokonce i řešením), to ale v praxi moc nedopadne. Navíc se to po čase desynchronizuje s přednáškou a po několika týdnech už si z přednášky skoro nic nepamatujete. 

Průběh semestru: Každý týden je zveřejněn nějaký úkol, na který máte tři týdny. Většina je odpovědníková, kde dostanete typicky tři hodiny a máte naprogramovat pár jednoduchých funkcí (a případně k tomu nějaká zaškrtávačka). Není to nic těžkého, ale je potřeba si pohlídat všechny případy, (byť jsou ty okrajové obvykle pokryty vzorovými příklady), protože to pak prochází automatickými testy. Navíc bude chvíli trvat, než se naučíte poznat, co znamená která chybová hláška a proč to nejede - Haskell je zvlášť zezačátku dost zákeřný a může vám nadávat na něco, co vůbec nesouvisí s tou chybou.
Určitě se vyplatí počkat s odpovědníkem, až budete mít dost času.
Blbé je, že body se dozvíte až po skončení, kdy už si v případě chyby vůbec nepamatujete, co jste vlastně implementovali. 

Během semestru jsou také tři větší programovací domácí úkoly, kde dostanete kostru (poté se přes odevzdávárnu spustí automatické testy), na rozdíl od odpovědníků však nejste limitováni časem a máte k dispozici několik odevzdání. Přesto se vyplatí odevzdat až po vlastním důkladném otestování (bude se hodit např. v PB071). 

I když se mi zvlášť na začátku líbila Java mnohem víc než Haskell, velké úkoly z Javy jsem kvůli příšerným zadáním nesnášel a na ty z Haskellu jsem se naopak celkem těšil, všechno bylo totiž podrobně popsáno, a navíc mě tematicky bavily: databáze seriálů, hrobečkové stromy (kolem Halloweenu) a nakonec zjednodušená verze hry lodě.

Velkým strašákem předmětu je písemná zkouška, která má dvě části: první část je pass/fail test a abyste prošli, můžete udělat nejvýše jednu drobnou chybu. Abyste prošli, musíte být opravdu pozorní a desetkrát si všechno zkontrolovat, hodně lidí na prvním termínu neuspělo kvůli přehlédnutím typu špatné/chybějící závorky nebo uvozovky ([[a]] není [a], 'h' není "h" ani h), která se naneštěstí do drobných chyb nepočítají. Tenhle formát zkoušky považuji za dost nešťastný, a přestože vyšli vstříc studentům tím, že se první F při dostatečném počtu bodů z úkolů smaže, pořád to spíš než test Haskellu je test pozornosti, protože většinu takových chyb by interpret okamžitě odchytil. (Pro ilustraci prošlo prvním termínem cca 20% lidí, a to ještě po přehodnocení některých chyb jako drobné).

Druhá část vám pak může jen vylepšit známku a bude opravena, jen pokud projdete pass/fail testem. Typicky není o moc složitější a požadované funkce jsou skutečně jen na pár řádků, takže je skoro těžší zvládnout pass/fail. Hranice mezi A a F ještě nikdy nebyla tak tenká...

U většiny starých zkoušek, které najdete na fi.muny, se ještě vyskytuje Prolog, místo něj ale přibyly další otázky na Haskell.

Tip: Instalovat si Haskell (nebo nedejbože pracovat celý semestr v terminálu) je dost nepraktické, protože budete pořád muset překlikávat dvě okna. Celý semestr si bohatě vystačíte s online verzí (https://repl.it/languages/haskell), teda kromě závěrečných I/O, které ale stejně chcete spouštět až hotové na Aise. Nejen pravověrní Haskelláci by mě ale za tenhle nápad dost možná usmažili zaživa, takže to berte jen jako alternativní možnost...

Potom, co projdete tímto předmětem, se už možná k neimperativnímu způsobu programování nikdy nevrátíte, zato vám některé jeho vlastnosti (jako vzory) možná začnou v imperativních jazycích chybět.

PB154 Základy databázových systémů

rozsah: přednáška a nepovinná cvičení jednou za 14 dní (2+1), 5 kreditů
přednášející: prof. Ing. Pavel Zezula, CSc.
cvičící: RNDr. Jan Sedmidubský, Ph.D.
hodnocení: zkouška napoprvé, B
úspěšnost: 95%
podmínky: aspoň 10/24 bodů ze zápočtu a 35/72 dohromady se zkouškou

Přednášky: Předmět je podobně jako IB015 nově doporučený pro prváky a díky tomu jej měli prváci a někteří druháci zároveň. Na první přednášku jsem přišel pozdě a asi poprvé jsem viděl, že D1, D2 i D3 byly zcela plné. Odešel jsem během pár minut, protože výklad byl neuvěřitelně pomalý a monotónní a neudržel jsem pozornost. Vrátil jsem se ještě jednou během semestru a lidí znatelně ubylo, i když jich tam bylo na můj vkus stále moc na to, že přednášející v podstatě celou dobu jen překládal anglické slajdy do češtiny. V rychlosti přednášení mu může konkurovat snad jedině docentka Hladká, tu si lze ale na rozdíl od databází zrychlit (PB154 z nějakého důvodu nemá záznamy, pokud usnete, už se nedozvíte, o čem se mluvilo). Vzhledem k tomu, že přednáška byla v čase oběda, jsem oběd vyhodnotil jako mnohem přínosnější.

Cvičení: Všechny základy relační algebry, SQL a podobně jsem si odnesl ze cvičení. Cvičící nepředpokládal, že by někdo něco věděl z přednášky (na rozdíl třeba od M. Batka), a všechno nám vysvětlil znova, přehledně a jasně. Během řešení příkladů se ptal, co má udělat, ale nechával to na dobrovolnících, takže každý se mohl účastnit jen do té míry, jak mu to vyhovovalo. Ono to cvičení skoro v 50 lidech byla spíš interaktivní přednáška, ale naprosto mi to vyhovovalo. Navíc je to člověk z praxe, takže upozorňoval na některé časté chyby. 

Z ostatních cvičících mám dobrý pocit z V. Míče, hodně se svým studentům věnuje (i na DF).

Průběh semestru: Celou dobu se po vás de facto nic nepožaduje, až na začátku zkouškového se píše něco mezi zápočtovým test a vnitrem - zaškrtávačka osm otázek s jednou správnou odpovědí. Vyplatí se ho ale nepodcenit a ideálně dát na (skoro) plný počet, protože body se vám přenesou ke zkoušce, která je těžší.

Letos (hlavně kvůli kapacitě) zavedli nový formát zkoušky. Původní písemná zkouška, která byla skoro dvacet let typově stejná a i otázky se opakovaly, byla nahrazena dalším zaškrtávací, jenom s více správnými odpověďmi, přičemž body za otázku získáte, jen když máte zaškrtány přesně ty odpovědi, které se požadují. Za cokoliv jiného to měl být původně -1 bod, pak to změnili na 0, když si uvědomili, že to nedává smysl. I tak je ale formát zkoušky podle mě dost hloupý, některé otázky jsou celkem sporné a pokud dvě odpovědi víte jistě a tou třetí si nejste jisti, pak za chybu v té třetí skončíte s nulou stejně jako člověk, co nemá tušení, o čem je řeč.

Pozor: u zkoušky záleží, které otázky vám to náhodně vybere, ale hodně jich je na teorii, která se bere pouze na přednáškách (a na cvičení není). Pokud máte málo bodů ze zápočtu a/nebo chcete něco lepšího než D/E, budete ji potřebovat. Jakési české verze slajdů najdete tady (i když je to tam dost přeházené), část látky se kryje PV062, kde je to lépe popsané.

Asi je mi souzeno mít ze všech zaškrtávaček béčka, po PB151 a PV004 mi i tady áčko uteklo o jednu otázku :D

Tip: Dělejte nepovinné cvičné odpovědníky, které najdete v ISu, klidně víckrát. Dobře připraví na zápočet.

Pokud vám cokoliv nebude jasné u zkoušky a zápočtu, ptejte se. Některé otázky jsou blbě položené nebo jsou v nich překlepy a pokud dostanete třeba takový rozbitý dotaz a máte říct, co vrací, potřebujete zjistit, jestli je ten překlep chyba nebo záměr. 

Dodatek: Předmět je na můj vkus zastaralý, chybí mi v něm nějaká praktická zkušenost s vytvářením vlastní databáze. Něco se dá aspoň vyzkoušet online.

PV080 Ochrana dat a informačního soukromí
/Information Security and Cryptography

rozsah: přednáška, 4 kreditů
přednášející: prof. RNDr. Václav Matyáš, M.Sc., Ph.D. + RNDr. Marek Kumpošt, Ph.D.
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 99%
podmínky: vnitro a zkouška

Přednášky: Předmět jsem si vzal jako nepovinný s tím, že vypadá zajímavě, a nelitoval jsem. Funguje jako seznámení s oblasti bezpečnosti v informatice, každá přednáška se věnuje něčemu jinému. Přednášky byly sice zajímavé, ale bohužel byly v pondělí v osm, takže jsem na ně nechodil, ale na záznamy jsem koukal poctivě.

Zkouška: Je to docela kreditovka, na vnitro i zkoušku existuje drill. Pozor, i když jsou některé otázky duplicitní, na vnitru se mohou objevit i otázky ze zkouškového drillu (samozřejmě jen v rámci probraných témat) a naopak. U zkoušky je ještě navíc pár krátkých vypisovacích otázek, u kterých je zajímavé, že za nesmyslné odpovědi se udělují záporné body, většinou se ale opakují.

Očekávané změny od podzimu 2020: Předmět má být kompletně restrukturalizován a převeden do angličtiny, k tomu navíc mají být přidána cvičení. Očekává se, že bude posunut na jaro, na podzim 2020 tedy běží v jakémsi testovacím režimu.

CJVAEA English Autonomously

rozsah: 2 povinné úvodní schůzky, zbytek dle individuálních časových možností, 2 kredity
cvičící: kolektiv angličtinářek z MUNI
hodnocení: zápočet
úspěšnost: 94%
podmínky: musí být splněno 50 hodin práce (zahrnuje úvodní schůzky, psaní logu, 3 counsellingy s tutorem, alespoň 2 moduly po 3 setkáních, alespoň 1 shower, zbytek je individuální práce) 

Průběh semestru: Autonomní angličtina je velmi netradičním předmětem, který je možné si zapsat opakovaně. Základní myšlenka je, vybrat si něco, čeho chci během semestru dosáhnout nebo na čem chci pracovat (zhruba v oblasti English + soft skills), kolektiv anglicky mluvících tutorů se pak snaží mi v těchto cílech pomoct.

Všechno se to točí ohledně sebereflexe a sebepoznávání, na můj vkus možná trochu až moc, ale na druhou stranu tomu věnujete zhruba jen tolik, kolik sami chcete. (Mně jako spíš logicky založenému člověku to jde trochu proti srsti, chybí mi tam jasné a viditelné výsledky.)

Celá organizace je trochu složitá a těžko se to popisuje, aniž byste si to vyzkoušeli, ale funguje to zhruba takhle:

Úvodní schůzky jsou dvě (obě povinné) a zpravidla bývají ve středu večer, jedna slouží primárně k představení kurzu, na druhé se pak zapisují jednotlivé moduly, showery a counsellingy dle vašeho výběru. 

Counselling je setkání s (vámi zvoleným) tutorem, na začátku spolu nějak naplánujete svou práci, proberete nějaké strategie, pak se potkáte v půlce a na konci semestru kvůli zhodnocení své práce. Mezitím pracujete na tom, co jste si zvolili, a postup zaznamenáváte do logu.
Vzhledem k tomu, že jsem stejně dělal ESN quiz managera, vybral jsem si jako svůj cíl právě přípravu kvízů, čímž jsem zabil dvě mouchy jednou ranou - tím, kolik času to zabralo, jsem potřebný počet hodin práce dalece překročil, a nemusel jsem řešit nic dalšího. Jako counsellora jsem měl Marcelu S. Vavřinovou po loňských výborných zkušenostech z VB035 a VB036 a nemohl jsem být nespokojený, všechno to brala s nadhledem a nic přehnaně neřešila.
Dejte pozor, co si stanovíte za cíle, zaslechl jsem, že někdo nechtěl dát studentovi zápočet, dokud nedočte knížku, kterou se rozhodl přečíst :)

Moduly vás pak rozvíjejí v nějaké konkrétní oblasti, zatímco showery jsou pouze jednorázové akce, v podstatě se můžete účastnit kolikrát chcete kteréhokoliv z nich (po splnění nutného minima) a počítá se vám to do vaší práce. Výběr byl opravdu široký, od formálnějších věcí typu Academic Writing přes English Bold & Confident až po mnou vybrané Board Games a Emotional Intelligence.

Celý koncept je opravdu zajímavý a moderní a umožňuje odnést si ze stejného předmětu naprosto odlišné zážitky, líbí se mi individuální přístup. Na druhé straně je to časově dost náročné, protože každé setkání a akce se koná jindy a je potřeba to pořád hlídat a myslet na to. Určitě bych to ale doporučil a možná si to někdy zapíšu znovu, mám pocit, že jsem úplně nevyužil potenciál, který předmět nabízel :)

ROM1BSJ03 Španělština III pro nešpanělštináře

rozsah: cvičení (2+0), 4 kredity
cvičící: Bc. Lenka Burdová
hodnocení: zápočet (splněno během semestru)
úspěšnost: 100%
podmínky: online learning (ELF)

Průběh semestru: Třetí španělština, třetí cvičící, třetí budova... ještě, že jich je jen omezený počet. Pokud můžete, volte hodiny v nově opravenému kampusu FF (budovy A-D), ostatní jsou o několik tříd níž (opět ty stupidní sklápěcí stolečky!)

S cvičící jsem byl opět spokojen, tentokrát se teprve učí učit, takže po nás chtěla zpětnou vazbu atd., což bylo příjemné. Elf bylo o něco náročnější než v předchozích semestrech, pokud ho ale člověk vyplnil včas, stačilo mu to jako zápočet (ostatní museli požádat o znovuotevření a pak na zápočtový test).

...

No a to je ze třetího semestru vše, pokud vám to pomohlo nebo se chcete na něco zeptat, tak samozřejmě pište, nějaké fotky možná přidám později :)

(foto: archiv FI)