8. semestr: Trocha zklamání

Osmý semestr

Asi to jednou muselo přijít. Většině motivovaných lidí se to dřív nebo později stane, že se stane něco, co jejich nadšená očekávání trochu zchladí. V mém případě to byl tento semestr, který ukázal, že mnou vybraný obor není až tak zajímavý, jak jsem si myslel, nebo spíše že skladba předmětů není zrovna ideální.

Začalo to v podstatě už minulý semestr, kdy jsem si všiml, že mnou zapsaný předmět ze sekce sítí (PV210) vůbec není síťový. Bohužel jsem však zjistil, že to není ojedinělý případ, a problémů je více. Například u státnic jsou od nás (podle seznamu státnicových otázek) očekávány znalosti ekonomie, které by se mi sice hodily, jenže v žádném povinném nebo volitelném předmětu se neučí. A přesto že jsem na problémy upozornil už před více než půl rokem, podle všeho se nic nezměnilo. Takový přístup se mi opravdu nelíbí. Další problémem byly tento semestr samostatné předměty, z nichž několik bych si radši odpustil, protože mi toho moc užitečného nepřinesly, jak ostatně píšu níže. 
 
Přesto to rozhodně neznamená, že bych svého rozhodnutí pokračovat na FI litoval. Například na VUT bych asi nepřežil ani bakaláře, výrazně nízkoúrovňové zaměření v kombinaci s malou flexibilitou studia mě odrazují dostatečně :) Jen zkrátka vidím spoustu věcí, které podle mého názoru nefungují, jak mají, a nevidím moc snahu o nějaké zlepšení. Těžko říct, jestli bych si napodruhé vybral jiný obor, možná Softwarové inženýrství?
 
Každopádně nakonec to nebyl až tak špatný semestr, a to hlavně díky volitelným předmětům. Pokud tohle čtete a jste trochu zklamaní studiem, podívejte se do nabídky předmětů, protože užitečných a zajímavých předmětů je spousta a jsou mnohdy lepší než ty povinné. V tom je velká výhoda naší fakulty, že tohle umožňuje a každý se může specializovat, jak chce, jen je potřeba tu šanci nepromarnit.

Samostatnou kapitolou bylo pak učení PV080, to mě naživo bavilo moc a doufám, že to bylo i na výuce vidět, i když samozřejmě spoustu věcí jakožto učitel-začátečník bych měl ještě zlepšit.
 
Ale zpátky k předmětům:

MV013 Statistics for Computer Science

rozsah: přednášky a povinná cvičení (2+2), 5 kreditů
přednášející: RNDr. Radim Navrátil, Ph.D.
cvičící: RNDr. Veronika Eclerová (Hajnová), Ph.D.
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 75%
podmínky: domácí úkoly (4*10 bodů) a zkouška (60 bodů), nutno 50 %
po absolvování budete: schopni statisticky otestovat, jestli vaše cesta do školy trvá opravdu tolik, kolik si myslíte (ještě jsem se k tomu nedostal, ale mám v plánu)
bonus: pokud si myslíte, že statistika s tímhle oborem nesouvisí, koukněte sem
 
Přednášky: Předmět loni obměnil svůj organizační tým kvůli problémům s předchozím přednášejícím, a je to vidět. Slajdy jsou užitečné a plné příkladů, což jsem hrozně ocenil, protože krásně kombinují teorii s praxí (pořadí motivační příklad => teorie => vyřešení motivačního příkladu funguje skvěle). I výklad přednášejícího byl docela fajn, jenom je to celé hrozně matematické (asi jako ostatní předměty PřF pro FI) a statistika složitá. Hlavně základy by bylo fajn vysvětlit trochu víc, protože jsem měl pocit, že se v tom dost lidí ztrácí. Ale možná to jen předpokládá lepší statistický základ, snad na tom budou budoucí generace, které na rozdíl od nás mají použitelnou bakalářskou statistiku, podstatně lépe.

Cvičení: Většina cvičení byla formou komentovaného dema s chvilkou na samostatnou práci, což mi docela vyhovovalo. Programovalo se v Rku, což byla pro mě jakožto absolventa ještě staré verze bakalářské statistiky (MB103) novinka (aktuálně se už programuje i tam). Za mě je skvělé matematické předměty učit takto prakticky, protože ručně odvozovat a počítat intervaly spolehlivosti a nejrůznější integrály nejspíš potřebovat nebudu, ale vezmu si na to software, tak proč rovnou nepřipravovat na to? Cvičící byla super milá a snažila se to všechno vysvětlit a odpovídat na otázky, jen jsem měl pocit, že to stejně většina lidí nepochopila. Asi by bylo potřeba říct základní myšlenku trochu lidštěji a méně matematicky, aby to bylo srozumitelnější (což je ale opět obecný problém matematických předmětů).
 
Průběh semestru: Během semestru byly čtyři úkoly, na jejichž vypracování byl týden, což není úplně moc, zvlášť pokud se to kryje s jinými předměty. Většinou šlo o nějaké variace úkolů na cvičeních, takže nebyly nějak extrémně náročné, ale donutily člověka podívat se na to, co se dělalo, což je fajn. Navíc se opravovaly celkem mírně, takže výherní strategie je získat co nejvíc bodů právě z nich.

Zkouška rozhodně nebyla lehká, částečně i proto, že měla trochu jiný formát než úkoly. Zatímco úkoly se odevzdávaly jako rkové soubory s komentáři (tzn. podstatnou částí byl kód a jeho výstup), u zkoušky se psaly všechny výsledky na papír a i otázky byly výrazně matematičtější. Naštěstí byla open-book, tzn. nebylo třeba se memorovat žádné vzorečky a pro výpočty se dalo použít Rko, na druhou stranu to znamená, že je potřeba to lépe pochopit. Na rozdíl od jiných matematických předmětů je potřeba znát i přednášky, látka z cvičení rozhodně nestačí, i když u úkolů se může zdát opak. A i když oproti loňsku přidali 10 minut, ani teď to není časově zrovna snadné a je potřeba se nikde dlouho nezastavovat.

Přípravou jsem strávil tolik času, jako už dlouho na žádnou zkoušku ne. Během semestru jsem si postupně procházel slajdy a snažil se pochopit, o co tam jde, protože mi to pořád nedávalo moc smysl. Asi už jsem to někdy zmiňoval, ale jako nejlepší formát poznámek se mi osvědčily (zvlášť v případě rozumně použitelných slajdů) poznámky přímo do nich (ať už online komentáře nebo psaní do vytištěných). Z mého pohledu je na zkoušku dobré orientovat se v přednáškách, nachystat si užitečné funkce v Rku (hlavně nejrůznější testy) a vyzkoušet si vzorovou zkoušku/staré zkoušky, protože typy příkladů se dost opakují, ale když je neznáte, je to hodně obtížné.
 
Jednou z nejnáročnějších částí je podle mě poznat, kdy použít který test. K tomu účelu jsem si vytvořil jednoduché schéma a pro orientaci i čísla přednášek. Až potom mi celá ta statistika začala docela dobře zapadat dohromady, kdybyste chtěli využít, tak přidávám sem (a pokud najdete chyby, určitě dejte vědět v komentářích nebo na Discordu).
 
I když jsem po zkoušce odhadoval nejlíp B/C (něco jsem nestihl a něco mi přišlo dost random), nakonec mi to díky zaokrouhlení mých osmadevadesáti celých něco bodů vyšlo na jediné áčko, co na termínu bylo, což mi udělalo radost jako dlouho už žádná zkouška předtím, asi i proto, že jsem to fakt nečekal :)
 
Odkazy na potenciálně užitečné kanály pro pochopení statistiky:


 


 

 

 

 

 

 

 

PA152 Efficient Use of Database Systems

rozsah: přednášky, 5 kreditů
přednášející: doc. RNDr. Vlastislav Dohnal, Ph.D.
hodnocení: zkouška napoprvé, C
úspěšnost: 87%
podmínky: domácí úkoly (3*5 bodů) a zkouška (16 bodů)
při absolvování budete:
zmateni

Přednášky: Je vidět, že přednášejícího to baví, snažil se na přednáškách interagovat, dělat nějaké vtípky... jenže studenty ne, a tak mu většinou nikdo moc neodpovídal, byla to celkem one man show. A není se čemu divit, předmět je povinný pro obory, kde podle mého nedává moc smysl. Obor manažerské informatiky, a máme se učit, jak se ukládají věci v bloku a jak se počítají disky? To prostě nepochopím.  Navíc jsem část z toho už slyšel v PB154 a PV062, a i v těchto předmětech to byla ta míň zajímavá část, tak proč bych to pro všechno na světě měl chtít slyšet potřetí?

Abych nebyl jen kritický, pár přednášek mělo i nějaké zajímavé věci, ale tím, že předmět nemá cvičení, mi to přišlo pro lidi, co se nezabývají databázemi nějak hlouběji, dost odtržené od praxe. Mám pocit, že by se to užitečné dalo kondenzovat do jedné, dvou přednášek. A jak jsem měl pocit, že si z těch přednášek ve finále moc neodnáším, dával jsem pozor ještě o to míň a ve finále jsem se na ně musel před zkouškami podívat znovu. Pozitivem bylo, že jsme dostali covidové nahrávky výrazně vyšší kvality (zvuk v D3 už je opravdu nepoužitelný), jenže některé trvaly i přes dvě hodiny a slajdy samy o sobě (tzn. bez komentáře) moc smysl nedávají.
 
Průběh semestru: V průběhu semestru byly zadány tři úkoly formou ručně vyhodnocovaného odpovědníku: První byl asi nejhorší, výpočty RAID polí a převádění nejrůznějších jednotek (MB není MiB). Ve druhém se objevily vyhodnocovací stromy dotazů, ale neměli jsme s nimi nic dělat, v podstatě jen přepsat a provést jednoduchý výpočet (v podstatě všechny ty odhady velikostí jsou jednoduchá aplikace kombinatoriky a trojčlenky). A poslední byla práce s nějakou cloudovou databází, která se ale omezila na jeden dotaz a jeho intepretaci.
 
Náplň úkolů nebyla až tak zlá a něco jsem si i naučil, i když z databázového předmětu bych si mnohem radši odnášel lepší znalost databázových příkazů, práci s db adminem nebo třeba transakcí. Horší to však bylo organizačně. Přestože zadání úkolů je, jak jsem vyrozuměl, podobné už řadu let, pořád z něj nebyla odstraněna řada nejednoznačností, na které pak nezbývá než se doptávat nebo hledat řešení na starých diskuzních fórech, což to samozřejmě zbytečně komplikuje. Nepomohlo ani to, že na opravu (zejména prvních dvou) úkolů jsme čekali řadu týdnů.
 
Největší zrada byla však samotná zkouška. Podle organizačních pokynů měla mít dvě části, uzavřené otázky s jednou správnou odpovědí a dvě otevřené praktické úlohy. Přednášející se však rozhodl první část změnit na otevřené "jednoduché" otázky těsně před zkouškou, a ještě o tom dal vědět jen lidem jdoucím na první termín. To, že to je proti univerzitnímu SZŘ, samozřejmě nikoho netrápí. Faktem je, že zkouška byla dost náročná, a ne moc úspěšná. V první části byly některé otázky dost nejednoznačné (ta nejednoznačnost zadání byla ostatně jediná spojitost s domácími úkoly), těžko se vymýšlely odpovědi na otázky, z nichž nebylo jasné, na co se vlastně ptají. V druhé se pak objevily např. rekonstrukce příkazů podle logu, optimalizace dotazu nebo úkol na poslední zvanou přednášku, kterou jsem mylně pokládal za bonusovou. Céčko mě nakonec neurazilo ani nenadchlo: vzhledem k plnému počtu bodů z úkolů jsem doufal v něco lepšího, po zkoušce jsem ale čekal, že to dopadne hůř... A jsem upřímně rád, že mám tenhle nepříjemný předmět za sebou. 

PA179 Project Management

rozsah: přednášky (bůhvíproč akreditované jako hodina přednášek a hodina cvičení), 4 kredity
přednášející: RNDr. Jaroslav Ráček, Ph.D.
koordinátor projektů / anglické přednášky: RNDr. Josef Spurný, Ph.D.
hodnocení: zkouška napoprvé, A
úspěšnost: 90%
podmínky: projekt (uznán + až 4 bonusové body) a zkouška (20 bodů)
při absolvování budete: mít daleko větší povědomí o tom, co vlastně nejrůznější manažeři a teamleadeři dělají a jestli by vás to bavilo

Přednášky: Předmět byl jednou ze světlých stránek tohoto semestru. Po dlouhé době můžu říct, že jsem se na některé přednášky těšil, i když jsem nepochopil, proč je ten samý předmět přednášen paralelně česky a anglicky. Doktor Ráček je skvělý přednášející a na přednáškách padla spousta skvělých historek jako třeba o zahraničních studentech, kteří chtěli prodloužit dobu na zkoušku kvůli sněhu. Navíc nejde o žádnou teorii, většina semestru je věnována dvěma demoprojektům, které názorně demonstrují, jak celý SW vývoj funguje.

Průběh semestru: Během semestru jsme měli zadaný týmový projekt: vytvořit projektovou dokumentaci k fiktivnímu SW projektu dle vlastní volby. Letos nebyly žádné průběžné deadliny, jen finální odevzdání a průběžná možnost konzultací. Naštěstí jsme dostali i vzorové projekty, takže jsme měli aspoň nějakou představu, co se od nás očekává.
 
Využili jsme nápad na zaklínačský IS z PA116 a docela jsme si s tím vyhráli, od možných rizik jako útok příšer a příšerných odborů až po jména jednotlivých členů firmy (v čele s Jaromírem Mráčkem). Bylo fajn si vyzkoušet různé kalkulace a odhady, i když jsme občas naráželi na to, že je to až moc fiktivní (není na základě čeho určit jednotlivé cenové položky apod., tady by se možná hodily nějaké guideliny). Zároveň jsem zjistil, že mě víc baví programovat než řešit takovéhle věci :)
 
Zkouška byla překvapivě online a nešlo o nic těžkého, formátem klasický Ráček (více správných odpovědí, potřeba zaškrtnout všechny správné a nejde se vracet). Stačí se řídit instinktem a tabulkou s vlaječkami ohledně vhodnosti jednotlivých metodik. 
 
Ohledně požadavkům na body u zkoušky došlo sice k jistému nedorozumění, postavili se k tomu ale čelem a vyřešili situaci ve prospěch studentů. Takový přístup si rozhodně zaslouží uznání, kéž by podobně férově jednali všichni.

PA181 Services - Systems, Modeling and Execution

rozsah: přednášky (bůhvíproč akreditované jako hodina cvičení), 4 kredity
přednášející: Ing. Leonard Walletzký, Ph.D. + RNDr. Josef Spurný, Ph.D.
hodnocení: projekt uznán
úspěšnost: 100%
podmínky: vypracovat a odprezentovat projekt (aplikace na cloudu a report)
nejčastější otázka při absolvování: proboha proč?

Průběh semestru: Když jsem se v únoru díval na předmětovou anketu z loňského roku, divil jsem se, proč je tam u tohoto předmětu tolik červené. Už se nedivím. Celý tenhle předmět je totiž jedno velké WTF. 
 
Začal bych tím, že jsme dvakrát během semestru obdrželi email o zrušené přednášce ze zdravotních důvodů s tím, že se máme místo toho podívat na záznam, jenže se pak následující týden probíralo totéž, co bylo na záznamu, ale naživo (kde je nějaká logika?). Ono je to ale docela jedno, většina Walletzkého přednášek stejně opakuje skoro kompletní látku PA194 (diamanty, here we go again!), což dává smysl o to míň, že PA194 je prerekvizita. Dále se objeví dvě příjemně odpočinkové přednášky o kvalitě služeb a kreativitě od Pepy Spurného: nic moc objevného, ale aspoň je to něco nového. A pak jsou tu zvané přednášky z Kinedrylu... pardon, Kyndrylu (dříve IBM), což není nic jiného než reklama na jejich cloud, ale tak mizerně podaná, že si z toho člověk prakticky nic neodnese – tak špatnou přednášku jsem dlouho neviděl.
 
Na základě tohoto podivného slepence přednášek má člověk vytvářet projekt. Pominu-li fakt, že zadání proběhlo na místo v polovině semestru na poslední přednášce a namísto 3–4 (v osnově) nebo dokonce 4–5 osob (zmíněných na přednášce o cloudu) v týmu nakonec mohly být pouze 3, zůstává otázka, proč v předmětu, který s programováním nemá nic společného, znamená projekt implementovat kompletní aplikaci vlastního výběru. Nedává to logicky smysl a jen to zbytečně sežere čas, navíc to vyžaduje znalosti, které člověk nemusí vůbec mít (ne každý dělal nějaký frontend). A do toho nasazení na cloud, které je snad ještě horší než nějakou aplikaci vytvořit, vytváření reportu a prezentace...
 
Samotná prezentace projektu poté probíhá v Kyndrylu za účasti komise. Byla to za mě asi jediná dobrá věc na předmětu, protože členové komise kladli zajímavé a relevantní otázky, ale vzhledem k tomu, co se tam objevilo za vytvořené projekty, mi bylo až trapně, že tam musí být. Přitom by stačilo, abychom měli za úkol projekt pouze navrhnout a popsat hodnotu pro jednotlivé strany atd. v duchu toho, co se v předmětu probíralo, celá implementace a cloud to zbytečně komplikují a znepříjemňují a místo něčeho zajímavého pak člověk vytvoří něco totálně jednoduchého, co je schopen relativně rychle udělat. 
 
Naši aplikaci na hodnocení cestovek jsme nakonec díky schopnému týmu (díky!) zvládli i s nasazením do týdne, přičemž po několika dnech boje jsme vzdali cloud IBM a nasadili backend a databázi jinde. Problém je, že nikdo nespecifikoval, jak má požadované demo vlastně vypadat, takže dost možná byla celá ta šaškárna zbytečná a vystačili bychom si s mock daty. Aspoň jsme ale dostali pozitivní feedback :)
 
Jinak celý tenhle předmět by si podle mého zasloužil buď zrušit, nebo kompletně přetransformovat, aby nás reálně něco naučil.

PB138 Moderní značkovací jazyky a jejich aplikace

rozsah: přednášky a nepovinná cvičení (2+2), 5 kreditů
přednášející: Ing. Lukáš Grolig a kolektiv
cvičící: Bc. Jakub Oršula
hodnocení: zápočet uznán (POZOR: standardně je tento předmět ukončen zkouškou)
úspěšnost: 96%
podmínky: 33 bodů (11*3) za iterace, 42 bodů za projekt a 25 bodů za zkoušku, je potřeba alespoň 60 bodů na zápočet a 70 bodů na E
po absolvování budete: ovládat základy vývoje webových aplikací
 
Přednášky: V posledních letech předmět prochází zásadní proměnou a namísto základů XML, které tvořily většinu původní náplně (jako really nechápu, proč by někdo věnoval celý předmět něčemu jako XML), se věnuje webovému vývoji. V tom je i zásadní kámen úrazu: jakoby se předmět nemohl rozhodnout, čím chce být, je tam narvané úplně všechno... značkovací jazyky, html a css, javascript, react, docker... Jsou to reálně věci, kterým by stálo za to věnovat celé předměty, ale pokud se je pokusíte nacpat všechny do jednoho, je to strašně velká zátěž, zvlášť pokud to člověk nikdy neviděl. Do budoucna by bylo potřeba zvolnit.

Na přednáškách se střídali různí lidé, jenže člověk nevěděl předem, kdo bude přednášet, dokud tam nedošel. Celkově mě ale stejně většina přednášek nebavila a moc jsem si toho neodnesl. Pro člověka, který se předtím nesetkal s webovým vývojem, nebyly příliš srozumitelné nebo se zaobíraly přílišnými detaily, důsledkem čehož se spousta lidí ztratila. Je to potřeba ukazovat zároveň prakticky s ukázkami kódu, takhle to ocenili spíš lidi, co už o webu něco vědí, což není podle mého u úvodního předmětu správně. 
 
Cvičení: Na cvičení se dělalo všechno mnohem praktičtěji a pochopitelněji. Naštěstí jsem měl skvělého cvičícího a snažil se nám ty věci vysvětlit a ukázat, s občasnými samostatnými úkoly, které ale naštěstí nikdy netrvaly příliš dlouho. Zároveň bylo cvičení dostatečně nabité a dynamické, takže jsem se nenudil. Určitě doporučuji se ptát, ptát a ptát, ne tam jen pasivně sedět, obzvlášť pokud vám ty věci nejsou jasné. Odnesete si tak daleko víc.

Největší výhodou byla ale každotýdenně publikovaná dema, většinou nešlo o jednoduché programy, ale (zvlášť v druhé půlce semestru) relativně komplexní aplikace, z nichž se dá hodně naučit o tom, jak se to má správně udělat. Díky tomu jsem si uvědomil i to, že mi to v jiných předmětech dost chybí.

Průběh semestru: Během každého týdne je publikována iterace, spíš než Javovské iterace to ale svým rozsahem a náročností připomíná domácí úkoly z jiných předmětů. Po odevzdání se na to mrkne cvičící, dá vám zpětnou vazbu a na základě toho to můžete opravit a odevzdat znovu. Je to podle mě super koncept, jen to musí být pro cvičící hrozně náročné a vlastně i pro studenty (jedni nestíhají opravovat, druzí odevzdávat). Zkouška na konci semestru pak už naštěstí nebyla programovací, ale šlo pouze o odpovědník online, na který se dá naučit z cvičných odpovědníků.

Kromě toho je potřeba ve čtyřčlenném týmu vypracovat projekt – kompletní aplikaci s FE a BE, což byla docela výzva (dělali jsme web pro lékaře). Doporučil bych si hlavně vybrat do týmu někoho, o kom víte, že se na Vás nevykašle, protože i tak to nebude lehké a nechcete do toho ještě řešit problémy s týmem. Pokud podobně jako my nebudete tušit, jaké technologie si vybrat, doporučuji MUI pro frontend a Recoil pro stav (tzn. například přihlášení uživatelé).
 
Jak už to u podobných předmětů bývá, je to hrozně náročné na čas. Zapsal jsem si předmět dobrovolně a i navzdory ne až tak rušnému semestru jsem nestíhal dokonce natolik, že jsem některé iterace nezvládal a musel je přeskočit; ostatní z našeho týmu na tom byli dost podobně. Musím ale říct, že v tomto případě ta náročnost to stojí za to. V rámci jednoho předmětu jsem se naučil základy webového vývoje, o nichž jsem do té doby neměl ani tušení. Zároveň musím ocenit celý kolektiv zejména cvičích, protože do předmětu věnují neuvěřitelné množství času, a ve volném čase ještě pomáhají na Discordu tohoto předmětu.

DUCIT Teaching Lab

rozsah: povinná cvičení (0+2), 3 kredity
cvičící: RNDr. Tomáš Effenberger + doc. RNDr. Jan Strejček, Ph.D. + RNDr. Martin Ukrop + Mgr. Martina Cvinčeková + Bc. Stanislav Boboň
hodnocení: zápočet uznán
úspěšnost: 90%
podmínky: aktivní účast na cvičeních, čtenářský deník, zápisy z hospitací, reflexe výuky a přípravy
při absolvování se budete: ptát, proč tohle všechno nevědí učitelé, kteří vás učí
 
Průběh semestru: Jednou z klíčových vlastností dobrého učitele je určitě zlepšovat svoji vlastní výuku, aby studenty aspoň trochu zajímala a co nejvíc si odnesli. A protože jsem zjistil, že mě učení baví, říkal jsem si, že by pro mě mohl být teaching lab užitečný, navíc jsem na něj dostal skvělé reference od kamarádů. Musím říct, že nakonec jsem se na pondělní rána dokonce těšil!
 
Celý předmět je veden dost neformálně a připomíná mi spíš zájmový kroužek, kde nechybí čaj (sušenky bohužel ano) nebo různé seznamovací aktivity na začátku. Každý týden je vybrané téma, které se nám tým lektorů snaží představit, ale nejde o žádnou těžkou teorii, podobně jako v PV206 je většina času věnována vzájemným diskuzím. Po každé hodině navíc dostanete handout, který ty nejpodstatnější věci shrnuje na jedné stránce, takže se k nim dá vrátit. Bylo opravdu zajímavé podívat se na výuku trochu jinak, díky tomu jsem si uvědomil neuvěřitelné množství věcí a získal spoustu nápadů, které chci aplikovat. Zároveň jsem začal vidět o to víc problémů na předmětech, které jsem už absolvoval, a říkal jsem si, že kdyby tohle všechno věděli ti, kdo učí, a snažili se to napravit (i když to není někdy lehké), dostala by se kvalita výuky na univerzitě na úplně jinou úroveň.
 
Nutnou podmínkou pro zápis předmětu je učit v daný semestr nějaký předmět, což dává perfektně smysl, protože je potřeba si probírané koncepty prakticky vyzkoušet. Prostřednictvím domácích úkolů jsem se pak dostal i k věcem, do kterých bych se normálně nedonutil, ale přišly mi hodně užitečné, jako přečíst si nějaký článek, zhlédnout video nebo zhodnotit to, co na cvičeních dělám. Určitě doporučuji pro začínající učitele v IT knížku Teaching Together, mimo jiné jsem přišel i na to, že abych si po přečtení víc pamatoval, je hodně užitečné si dělat během čtení poznámky třeba do mobilu.

Nedílnou součástí předmětu jsou hospitace: několikrát během semestru se přijdete podívat k někomu jinému (sami si vyberete), jak učí, a dáte mu feedback. Na oplátku se může přijít někdo spolužáků podívat na vás. Protože člověk bývá často k vlastním chybám slepý, je to podle mě skvělý nápad (a opět si neodpustím rýpnutí, že by mohlo hodně pomoct, kdyby se to praktikovalo třeba i na přednáškách).

Shnutí: Pokud plánujete na fakultě něco učit, tento předmět byste neměli minout!

VV075 Support for Computer Science Instruction in English

rozsah: nepovinná cvičení (0+2), 2 kredity
cvičící: Mgr. Marcela Sekanina Vavřinová, Ph.D.
hodnocení: zápočet uznán
úspěšnost: 100%
podmínky: jedna prezentace, vedení deníku, účast na finální konzultaci
po absolvování budete vědět: jak se vyhnout československé intonaci v angličtině
 
Průběh semestru: Předmět vznikl letos jako novinka, která má za cíl zlepšit výuku v angličtině na FI, a je určena podobně jako Teaching lab pro lidi, co na fakultě něco učí. Jenom tady se pochopitelně víc řeší jazyková stránka (a až na výjimky se předměty skoro nepřekrývají, takže není problém mít oba naráz). Naše skupina byla určená speciálně pro PV080, což bylo super, protože to bylo šité na míru přesně pro naši výuku. Každý týden jsme začínali prezentací někoho z nás odpovídající tomu, co budeme daný týden na cviku učit, a dávali a dostávali zpětnou vazbu. Následovaly nějaké aktivity související s tématem daného týdne nebo i výukou v angličtině obecně. Líbilo se mi, že to byla konečně angličtina "na úrovni", tzn. probíraly se věci, co pro mě byly nové, a zlepšil jsem se zejména co se týče mluvení (výslovnost, intonace... o tom jsem toho moc nevěděl). Cvičící už jsem měl na několik předchozích angličtin a byla jako vždycky super, samozřejmostí je u ní velmi neformální přístup, takže můžu jen doporučit.
 

Závěrem 

Na podzim budu učit PB007 a konzultovat projekty PV168, tak se možná potkáme ;)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

9. semestr: Work-school-life balance

1. semestr: New Beginning

FAQ: Všechno, co jste kdy (ne)chtěli vědět o FI